Zvyšování platů ústavních činitelů by mohla utnout finanční ústava

Praha – Sněmovna má na stole návrh na zvýšení platů ústavních činitelů. Vládě se plán na zvýšení platů příliš nezamlouvá, podle premiéra Petra Nečase (ODS) si ho ale vynutil Ústavní soud. Řešení by ovšem paradoxně mohla přinést finanční ústava a vysoký veřejný dluh. Pokud poroste tak rychle jako dosud, tak už během příštího roku překoná hranici 45 procent HDP. Vládní návrh finanční ústavy přitom počítá s tím, že v takovém případě klesnou politikům platy.

Pokud si politici od příštího roku opravdu zvýší platy, může to být na dlouhou dobu naposled. Dluh Česka už překročil 43 procent a jeho další zvyšování je na dohled. „Za současných podmínek je velmi pravděpodobné, že k překročení hranice dluhu vůči HDP 45 procent dojde už v průběhu příštího roku,“ soudí hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ministerstvo financí na přísném návrhu finanční ústavy trvá. Platit má od roku 2014. „Bylo záměrem koaliční vlády návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti nachystat poměrně striktní,“ podotkl náměstek ministra financí Jan Gregor. Naopak sociálním demokratům se zdá finanční ústava příliš přísná. „My s tímhle bodem nesouhlasíme. Bohužel není možné potrestat ty, kteří to schválili,“ prohlásil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.

Česko se začalo rychle zadlužovat zejména v posledních letech. Od roku 2009 se vládám ani jednou nepodařilo stlačit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP, která jsou nutná pro přijetí eura. Jen za poslední čtyři roky vzrostl veřejný dluh o 600 miliard korun. Za to mohla česká vláda postavit skoro 2,5 tisíce kilometrů nových dálnic.

Zadlužování Česka zrychlily mimo jiné hospodářské problémy – zejména propad ekonomiky způsobený finanční krizí. Lépe přitom nebude podle ekonomů ani do budoucna. „V příštích deseti letech česká ekonomika poroste zhruba o třetinu nebo o polovinu pomaleji, než jsme byli zvyklí. Takže jestli si politici zvykli, že jim růst pomáhá v boji s dluhem, tak ať na to rychle zapomenou,“ upozornil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Na totéž opakovaně poukazuje i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

6 minut
Reportáž Petra Vaška
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...