Zvýšíme letos zaměstnancům platy, tvrdí v průzkumu 80 procent šéfů

Udržet kvalitní pracovníky považuje v roce 2017 za prioritu devět z deseti českých vrcholových manažerů. Celkem čtyři z pěti šéfů se chystají přidávat. Důležitost kvalifikované pracovní síly potvrzuje také to, že ji 69 procent ředitelů považuje za nejdůležitější faktor pro konkurenceschopnost Česka. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu KPMG Puls ekonomiky.

České firmy vidí nedostatek kvalifikované síly jako hlavní překážku pro růst v roce 2017. Za největší problém jej označuje 65 procent respondentů, což je o 12 procentních bodů více než loni. Vnímají ho dokonce jako větší výzvu než souboj s konkurencí.

Podle necelé třetiny společností pak bude bránit růstu obratu i vysoká cena kvalifikované práce nebo novelizace zákonů. Více se také obávají nízké poptávky na lokálním trhu (23 procent) než na exportním trhu (12 procent). Nedostatek lidí bude problém i mezi nekvalifikovanou pracovní silou, a to podle patnácti procent firem.

Jaké tři hlavní problémy budou podle vás bránit růstu obratu Vaší společnosti do konce roku 2017?
Zdroj: KPMG

Důraz na klíčovou roli zaměstnanců je výrazný v mnoha ohledech. Kvalifikovanou pracovní sílu zmiňují české firmy nejčastěji (69 procent) jako nejdůležitější pro konkurenceschopnost země. Při pohledu na sousední země je to důležité i v Polsku (76 procent firem), zatímco na Slovensku označili častěji externí poptávku a nízké výrobní náklady.

Na udržení kvalitních lidí se pak chce v Česku zaměřit devět společností z deseti. I na Slovensku je to vysoký počet – 81 procent firem. Naopak v Polsku to uvedlo 55 procent společností.

Česko má aktuálně nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Zjištění naší studie potvrzují, že nábor a podpora kvalifikovaných pracovníků je velké téma nejen pro průmyslové podniky.
Radek Halíček
řídící partner KPMG ČR

V letošním roce se chystá zvýšit počet zaměstnanců 41 procent českých firem, polovina ho neplánuje měnit. V tříletém horizontu už chtějí nabírat téměř dvě třetiny českých šéfů. Vedle zvyšování mezd volají ředitelé také po dlouhodobých opatřeních. Jako prioritní oblast zájmu vlády pro příští tři roky by 43 procent respondentů rádo vidělo vzdělání, vědu a inovace. Podle čtvrtiny z nich by se ministři měli zaměřit na rozvoj infrastruktury. Zajímavý je posun demografie na třetí místo devíti procenty.

Do průzkumu Puls ekonomiky se v září zapojilo 759 vysoce postavených manažerů a manažerek z devíti zemí střední a východní Evropy. Česko zastupovalo 264 respondentů převážně z řad majitelů firem, generálních ředitelů a finančních ředitelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 12 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...