Počty ztrátových prodejen v menších obcích v Česku rostou. Jen Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) provozuje kolem tisíce obchodů v červených číslech, což je zhruba třetina provozů. Zároveň se však zvyšuje i počet obcí, které prodejny dotují. Další stovky radnic o tom uvažují. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.
Ztrátových prodejen na venkově přibývá. Starostové je čím dál častěji dotují
Juračka: Starostové čím dál častěji chápou důležitost obchodní obslužnosti (zdroj: ČT24)
„Družstva v současné době provozují tisíc ztrátových prodejen v republice. Kdyby se zavřely, tak to bude rána. Momentálně je výhoda v tom, že jdou nahoru tržby. Ale jak to bude trvat dlouho a jak budou družstva ochotná ze zisku ostatních prodejen dotovat ty ztrátové, to je otázka budoucnosti a jednání,“ přiblížil situaci Zdeněk Juračka.
Jedním z důvodů narůstající ztrátovosti je tlak na růst mezd. „S každým zvýšením minimální mzdy do ztráty spadnou další a další prodejny. Koupěschopnost v malých obcích se nezvyšuje tak rychle, jako se zvyšují mzdové nároky,“ vysvětlil mluvčí skupiny COOP Lukáš Němčík.
Peníze na udržení prodejen jdou od obcí či krajů
Provoz některých prodejen je dotován obcí či krajem. Například obec Vysočina v Pardubickém kraji, která má sedm set obyvatel, se podílí na provozu tří prodejen. Na obchod místní Jednoty dává 40 tisíc korun. „Touto sumou přispíváme a oni nám zpětně dokládají, jaká byla ztráta,“ uvedl starosta Tomáš Dubský. Dvě další prodejny, které jsou ztrátové, si provozuje obec sama.
Na pomoc přispívá Pardubický kraj, uvedl starosta. Dotace na podporu provozu obchodů a pojízdných prodejen činí v kraji maximálně 100 tisíc korun za rok.
Počet starostů, kteří jsou ochotni venkovské prodejny dotovat, se podle Juračky zvyšuje. „Pochopení starostů a obecních zastupitelstev jde kupředu směrem k tomu zachovat obchodní obslužnost venkova. Mnozí si uvědomili nutnost sehnat peníze a obchod udržet,“ dodal šéf asociace.
Snaha tady je a je úplně nevídaná oproti době před třemi až pěti lety, kdy ještě panoval mýtus, že trh všechno vyřeší, nebudeme do toho investovat, ať si to podnikatelé vyřídí mezi sebou.
Vláda v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet.
Prodej potravin v obcích pod tisíc obyvatel by se pak mohl podle návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, takže by měla nárok na veřejnou podporu. „Dotace by pak sloužila výhradně na částečné pokrytí vynaložených mzdových prostředků, včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění personálu prodejny,“ uvedlo ministerstvo.
Kromě využití klasických prodejen by se mohla podporovat alternativní řešení, jako jsou pojízdné prodejny.
Podle průzkumu společnosti Bizerba by v případě zdražení zboží v malých prodejnách o více než deset procent, vlivem EET či růstu nákladů, neváhalo 85 procent zákazníků odejít k levnější konkurenci. „Pro některé majitele obchodů, zejména v menších městech, je ale zdražení kvůli EET téměř nevyhnutelné. Někteří z nich už k němu přistoupili, jiní zatím drží ceny na stejné úrovni. Bohužel je ale jen otázkou času, kdy si spočítají, že se navýšení cen nevyhnou,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Bizerba Martin Dvořák.
V řadě případů se ale menší prodejci neudrželi. Podle společnosti Nielsen za poslední rok skončily zhruba dvě stovky malých obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních. Vloni tak bylo v provozu 13 437 obchodů. Ještě do roku 2005 jich bylo o tři tisíce více.