Zpracovatelský sektor v Česku i eurozóně nabírá na dynamice, přibývá zakázek

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v ČR se v září zlepšily, když index PMI stoupl na 56,6 bodu ze srpnových 54,9 bodu. Jde o největší zlepšení podnikatelských podmínek ve zpracovatelském sektoru od dubna, informovala společnost IHS Markit. Svižně rostl i zpracovatelský průmysl eurozóny, a to nejvíce od února 2011. Pozitivní trend by měl pokračovat navíc i v říjnu, potože růst nových objednávek dál zrychlil.

„Průzkumová data v září vykázala výrazný růst v českém zpracovatelském sektoru, přičemž růst zrychlil jak ve výrobě, tak v nových zakázkách,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Siana Jonesová. Rychlejší růst podle ní svědčí o solidní poptávce od domácích i zahraničních klientů.

Nedostatky v dodavatelském řetězci pak podle průzkumu vedly k růstu cen surovin. Firmy navíc více nakupovaly, a to nejenom proto, aby podpořily vyšší výrobu, ale také aby si vytvořily nutné zásoby.

Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby a výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru.

Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela vývoj indexu následuje stejný německý ukazatel, který podle předběžných údajů v září dosáhnul na své historické maximum. „Zlepšení v září zaznamenala aktivita v průmyslu v Maďarsku a Polsku a potvrzuje se tak, že růstová dynamika po prázdninách akceleruje v celém středoevropském regionu. Zásadní roli v oživení českého průmyslu hraje zahraniční poptávka,“ uvedl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

O zakázky tak české podniky nemají podle anylytiků nyní nouzi.  Tato poptávka vytváří nové pracovní příležitosti v české ekonomice, nicméně i nadále panuje chronický nedostatek pracovní síly a některé otevřené pozice zůstávají proto stále  neobsazené.

Z průzkumu je patrné, že aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu je natolik silná, že dodavatelé často nestíhají plnit sjednané dodávky a brzdou je také nedostatek vhodné pracovní síly, zejména pro kvalifikované profese.
Radomír Jáč
hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE

Vývoj PMI je obecně v letošním roce podle analytiků nad očekávání silný, což je do velké míry spojeno se zlepšujícími se podmínkami v zahraničí, zejména v Německu, kde se tamní indikátor PMI dostává na svá mnohaletá maxima.

„V září dokonce pak překonal hranici 60 bodů, což byla nejvyšší hodnota za posledních 6,5 let. Zářijový indikátor PMI tak nadále potvrzuje příznivé vyhlídky domácího průmyslu, který by měl v letošním roce růst o zhruba pět procent,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Zvyšují se i ceny vstupů

Dynamika růstu cen vstupů dosáhla podle průzkumu společnosti IHS Markit čtyřměsíčního maxima. „Podniky ale nemají při stávající poptávce problém přenést vyšší ceny vstupů na své zákazníky. Vidíme tak, že inflační tlaky v ekonomice sílí. I aktuální údaje tak potvrzují, že ČNB bude nucena utahovat svou měnovou politiku,“ říká Zeisel.

To podle něho potvrzuje i pohled anylytiků týmu Komerční banky, že úrokové sazby letos ještě jednou vzrostou a příští rok se dá očekávat jejich další zvyšování. „Naše modely pro rok 2018 předpokládají trojí zvýšení,“ dodává Zeisel.

Nejbližší krok směrem k růstu sazeb je tak analytiky očekáván na příštím zasedání bankovní rady ČNB, které proběhne 2. listopadu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zpracovatelský průmysl celé eurozóny roste, nové objedávky přibývají

Podobně jako v Česku pokračovala v září ve svém růstu i aktivita ve zpracovatelském průmyslu celé eurozóny, a dostala se tak  na novou nejvyšší úroveň od února 2011. Pozitivní trend by měl pokračovat i v říjnu, protože růst nových objednávek dál zrychlil, vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila společnost IHS Markit.

Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu eurozóny vzrostl v září proti předchozímu měsíci o 0,7 bodu na 58,1 bodu. Index tak dál vystoupil nad klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Růst aktivity a poptávky přišel i navzdory tomu, že firmy zvyšovaly ceny nejrychleji za pět měsíců. To bude podle analytiků vítanou zprávou pro Evropskou centrální banku (ECB), která by už brzy mohla oznámit omezení svého programu nákupu cenných papírů.

Hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson upozornil, že vzestup zpracovatelského průmyslu v eurozóně nabral v září na rychlosti. Oživení má také stále více široký rozsah a poptávka se zvyšuje ve všech regionech. „Zrychlení dynamiky růstu nevyřízených objednávek přimělo výrobce k tomu, aby přijímali další zaměstnance tempem, které tady za 20 let průzkumů PMI ještě nebylo,“ dodal Williamson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 20 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...