Zpracovatelský sektor v Česku i eurozóně nabírá na dynamice, přibývá zakázek

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v ČR se v září zlepšily, když index PMI stoupl na 56,6 bodu ze srpnových 54,9 bodu. Jde o největší zlepšení podnikatelských podmínek ve zpracovatelském sektoru od dubna, informovala společnost IHS Markit. Svižně rostl i zpracovatelský průmysl eurozóny, a to nejvíce od února 2011. Pozitivní trend by měl pokračovat navíc i v říjnu, potože růst nových objednávek dál zrychlil.

„Průzkumová data v září vykázala výrazný růst v českém zpracovatelském sektoru, přičemž růst zrychlil jak ve výrobě, tak v nových zakázkách,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Siana Jonesová. Rychlejší růst podle ní svědčí o solidní poptávce od domácích i zahraničních klientů.

Nedostatky v dodavatelském řetězci pak podle průzkumu vedly k růstu cen surovin. Firmy navíc více nakupovaly, a to nejenom proto, aby podpořily vyšší výrobu, ale také aby si vytvořily nutné zásoby.

Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby a výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru.

Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela vývoj indexu následuje stejný německý ukazatel, který podle předběžných údajů v září dosáhnul na své historické maximum. „Zlepšení v září zaznamenala aktivita v průmyslu v Maďarsku a Polsku a potvrzuje se tak, že růstová dynamika po prázdninách akceleruje v celém středoevropském regionu. Zásadní roli v oživení českého průmyslu hraje zahraniční poptávka,“ uvedl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

O zakázky tak české podniky nemají podle anylytiků nyní nouzi.  Tato poptávka vytváří nové pracovní příležitosti v české ekonomice, nicméně i nadále panuje chronický nedostatek pracovní síly a některé otevřené pozice zůstávají proto stále  neobsazené.

Z průzkumu je patrné, že aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu je natolik silná, že dodavatelé často nestíhají plnit sjednané dodávky a brzdou je také nedostatek vhodné pracovní síly, zejména pro kvalifikované profese.
Radomír Jáč
hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE

Vývoj PMI je obecně v letošním roce podle analytiků nad očekávání silný, což je do velké míry spojeno se zlepšujícími se podmínkami v zahraničí, zejména v Německu, kde se tamní indikátor PMI dostává na svá mnohaletá maxima.

„V září dokonce pak překonal hranici 60 bodů, což byla nejvyšší hodnota za posledních 6,5 let. Zářijový indikátor PMI tak nadále potvrzuje příznivé vyhlídky domácího průmyslu, který by měl v letošním roce růst o zhruba pět procent,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Zvyšují se i ceny vstupů

Dynamika růstu cen vstupů dosáhla podle průzkumu společnosti IHS Markit čtyřměsíčního maxima. „Podniky ale nemají při stávající poptávce problém přenést vyšší ceny vstupů na své zákazníky. Vidíme tak, že inflační tlaky v ekonomice sílí. I aktuální údaje tak potvrzují, že ČNB bude nucena utahovat svou měnovou politiku,“ říká Zeisel.

To podle něho potvrzuje i pohled anylytiků týmu Komerční banky, že úrokové sazby letos ještě jednou vzrostou a příští rok se dá očekávat jejich další zvyšování. „Naše modely pro rok 2018 předpokládají trojí zvýšení,“ dodává Zeisel.

Nejbližší krok směrem k růstu sazeb je tak analytiky očekáván na příštím zasedání bankovní rady ČNB, které proběhne 2. listopadu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zpracovatelský průmysl celé eurozóny roste, nové objedávky přibývají

Podobně jako v Česku pokračovala v září ve svém růstu i aktivita ve zpracovatelském průmyslu celé eurozóny, a dostala se tak  na novou nejvyšší úroveň od února 2011. Pozitivní trend by měl pokračovat i v říjnu, protože růst nových objednávek dál zrychlil, vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila společnost IHS Markit.

Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu eurozóny vzrostl v září proti předchozímu měsíci o 0,7 bodu na 58,1 bodu. Index tak dál vystoupil nad klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Růst aktivity a poptávky přišel i navzdory tomu, že firmy zvyšovaly ceny nejrychleji za pět měsíců. To bude podle analytiků vítanou zprávou pro Evropskou centrální banku (ECB), která by už brzy mohla oznámit omezení svého programu nákupu cenných papírů.

Hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson upozornil, že vzestup zpracovatelského průmyslu v eurozóně nabral v září na rychlosti. Oživení má také stále více široký rozsah a poptávka se zvyšuje ve všech regionech. „Zrychlení dynamiky růstu nevyřízených objednávek přimělo výrobce k tomu, aby přijímali další zaměstnance tempem, které tady za 20 let průzkumů PMI ještě nebylo,“ dodal Williamson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Terčem se může stát každý. Jak se bránit pokusům o bankovní podvod?

Policie letos ke 12. březnu evidovala již 340 případů, kdy podvodníci vydávající se v telefonátech za bankéře či policisty připravili své oběti o peníze. Podle dat České bankovní asociace (ČBA) vloni počet kybernetických útoků na klienty bank stoupl meziročně o čtyři procenta na 91 tisíc. „Útoky se týkají opravdu všech,“ zdůraznil předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura, podle něhož se takzvaní e-šmejdi snaží zneužít nátlaku a strachu.
před 50 mminutami

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v tuzemsku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
před 3 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...