Zjistěte, proč zdražuje máslo, zaúkoloval premiér Sobotka úředníky

Ministerstvo financí vyzvalo Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval zvýšení ceny u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu.

Ministerstvo tak učinilo na základě požadavku předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Cílem kontroly bude posoudit oprávněnost zdražení másla kvůli růstu nákladů, zjistit změny v objemech dodávek z Česka a z dovozu a také případné odlišnosti cen podle původu másla.

Podle prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana to bude znamenat vyšší administrativní nároky na producenty, přesto s kontrolou souhlasí.

Pokud by na základě šetření vzniklo podezření, že některý subjekt zneužil výhodnějšího hospodářského postavení a nastavil nepřiměřeně vysokou cenu, bude u něj provedena cenová kontrola.

„Jestliže případná kontrola toto podezření potvrdí, bude subjektu udělena pokuta za zneužití výhodnějšího hospodářského postavení uplatňováním vyšších než obvyklých cen,“ uvedlo ministerstvo.

Podle údajů Českého statistického úřadu činila v srpnu průměrná cena čtvrtky másla 52,31 koruny, meziročně o 45,2 procenta více. Ceny másla jsou rekordně vysoko v celé Evropské unii. Potravináři mluví o vysokých maržích obchodníků, ti vinu svalují na vysoké nákupní ceny smetany.

„Když se podíváme na vývoj situace v letošním roce, tak podle Českého statistického úřadu dodávaly mlékárny do řetězců v srpnu máslo v průměru za 145,17 Kč za kg, což je 36,29 Kč za čtvrtku másla. Cena v řetězcích je na úrovni 59,90 a výše,“ řekl Toman.

Výrobní cena podle něj byla ještě v lednu 29,36 koruny za čtvrtku. „Je ale potřeba vidět také druhou stranu mince, a to že u ostatních, stejně tak žádaných produktů, jako jsou nízkotučné mléko, jogurty nebo další výrobky, se jejich ztráta silně prohlubuje, takže výsledný efekt v hospodaření je v tom lepším případě kladná nula,“ dodal. Při prodeji zákazníkům se však podle něj cena másla zvýšila od začátku roku minimálně o 15 až 20 korun, kontroly by se tak měly zaměřit především na obchod.

Trh s mlékem je ovládán velkými hráči. Není to žádný učebnicový příklad dokonalého trhu. Ceny proto reagují skokově, nerovnoměrně a ne vždy racionálně. Nemá smysl z toho nic makroekonomicky vyvozovat.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy by si lidé na cenu másla 50 korun za čtvrt kilogramu měli zvykat. Podle něj je to návrat k normálu poté, co v minulosti na mléku zemědělci prodělávali. Někteří obchodníci si už ale shání levnější máslo z jiných zemí. Minulý týden obchodníci v anketě agentury ČTK také uvedli, že Češi začali v posledních týdnech více kupovat margaríny z rostlinných tuků místo drahého másla.

Spotřeba másla v Česku podle údajů Českého statistického úřadu dlouhodobě stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, meziročně šlo o skoro osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...