Zemřel Paul Samuelson, jeden z klíčových ekonomů 20. století

Boston (USA) - Jeden z klíčových ekonomů 20. století a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Samuelson zemřel dnes ve svém domě v americkém Belmontu v USA. Zesnul po krátké nemoci ve věku 94 let. O jeho úmrtí informoval podle agentury Reuters Massachusettský technologický institut (MTI). „Paul Samuelson proměnil vše, čeho se dotkl: teoretické základy svého oboru, způsob, jakým se ekonomie vyučuje po světě, étos a vývoj svého oddělení, investiční činnost Massachusettského technologického institutu a životy svých kolegů a studentů,“ uvedla šéfka MTI Susan Hockfieldová v prohlášení.

Vědcova známá tisícistránková publikace sice nese název Ekonomie (v originále „Economics: An Introductory Analysis“), většina studentů ji ale zná právě jen jako „Samuelsona“. Tato kniha se tak na univerzitách po celém světě stala biblí pro miliony budoucích ekonomů.

Samuelson byl první Američan, který Nobelovu cenu za ekonomii dostal. Obdržel ji v roce 1970. Považoval matematiku za základ ekonomické analýzy. Přispěl k rozvoji teorie všeobecné ekonomické rovnováhy či teorie spotřeby.

1 minuta
Telefonát ekonoma Jana Švejnara
Zdroj: ČT24

„Působil ve všech oblastech ekonomie, v tom byl unikátní. On zavedl matematiku do vědy a opravdu ji prosadil. Měl řadu vlivných studentů a úplně přeměnil celou ekonomickou vědu, od takových padesátých let. Myslím, že jsem ho jednou slyšel, že říkal, že Obamův přístup je ten správný, že opravdu v době recese je potřeba, aby vládní poptávka se zvýšila a nahradila útlum poptávky soukromé, takže v tom smyslu on byl moderní keynesián. Dokonce projektoval makroekonomické modely, které toto naznačují,“ vyjádřil se ekonom Jan Švejnar.

Samuelson se narodil 15. května 1915 v Indianě. V 16 letech nastoupil na chicagskou univerzitu. V roce 1935 získal bakalářský titul. O rok později pak začal studovat na Harvardu, kde v roce 1941 obdržel titul doktorský. Do Massachusettského technického institutu nastoupil v roce 1940 a strávil v něm většinu svého pracovního života. Díky svému věhlasu se stal také členem týmu ekonomických poradců dvou amerických prezidentů - Johna Fitzgeralda Kennedyho a Lyndona Johnsona.

Na rozdíl od svých spolužáků Samuelson netíhl k chicagské ekonomické škole, jejímž členem byl například pozdější duchovní otec monetarismu Milton Friedman. Přikláněl se spíš k britskému ekonomovi Johnu Maynardu Keynesovi - k myšlence zásahu státu pro udržení ekonomické stability a růstu. Samuelson sám říkával, že se znovu narodil v roce 1932, když se poprvé blíž seznámil s ekonomií. „Spící kráska politické ekonomie čekala na oživující polibek nových metod, nových paradigmat, nově získaných rukou a nových problémů,“ napsal později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...