Praha - Spekulace, že centrální banka oslabila korunu, aby oddálila euro, jsou podle ekonomických analytiků nesmyslné. Vyslovil je včera prezident Zeman. Podle něj tak ČNB mohla usilovat o udržení vlastních kompetencí. Instituce přitom jeho výroky nekomentuje. Naopak ministr financí Babiš míní, že kurz nemá na přijetí společné měny žádný vliv.
Zemanova kritika ČNB byla neoprávněná, myslí si analytici i Klaus
Před intervencí České národní banky loni na podzim lidé platili necelých šestadvacet korun za jednou euro. Dnes si připlatí další dvě koruny. A právě kvůli umělému oslabování měny se do centrálních bankéřů pustil prezident Miloš Zeman.
„Nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny a tím si zachovat kompetenci této instituce,“ prohlásila hlava státu.
Samotná Česká národní banka se k prezidentovým výrokům odmítla vyjádřit. Údajně totiž nechce vést s Pražským hradem takto odbornou debatu přes média. Ovšem Eva Zamrazilová, která ještě coby členka bankovní rady loni o intervenci rozhodovala, prezidentovy spekulace odmítla. Stejně to vidí i hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek: „O tom, jestli přibližovat nebo oddalovat přijetí eura, o tom to asi nebylo.“
Eva Zamrazilová, bývalá členka bankovní rady ČNB:
„Tyto úvahy v pozadí opravdu vylučuji. Nejenže nepadla ani ta slova, ale domnívám se, že tyto myšlenky nebyly ani v hlavách aktérů.“
A podobně se vyjádřil i Zemanův předchůdce Václav Klaus. „Myslím, že se (Zeman) mýlí. Jako zásadní odpůrce přijetí eura bych mohl říci, že každý krok, jak jeho přijetí oddálit, považuji v podstatě za žádoucí, přesto si myslím, že to ČNB udělala z jiného důvodu,“ říká Klaus.
Česká republika teď splňuje čtyři z pěti kritérií vstupu do eurozóny. Jediné zbývající je čistě politické, a to navázat nejméně po dva roky kurz k euru. „Z ryze technického hlediska lze za nejbližší možný termín považovat nejdříve počátek roku 2018,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Události: Prezidentův útok na ČNB (zdroj: ČT24)
Babiš prezidentovy úvahy odmítá
Vláda i prezident dříve mluvili o možném vstupu do eurozóny v roce 2020. Podle ministra financí Babiše tahle otázka ale není na stole. In on přitom prezidentovy úvahy odmítl: „Naše vláda, pokud neskončí dřív, tak skončí v roce 2017. Predikovat něco na rok 2020 je nesmysl… Kurz koruny vůči euru nemá na přijetí eura vliv.“ Euro podle něj navíc není pro Česko vhodné.
Václav Franče, analytik Raiffeisenban:
„Je to nesmysl. ČNB se svým krokem primárně snaží zabránit hrozící deflaci. Vstup do eurozóny je natolik vzdálená perspektiva, že rozhodně nehrál žádnou roli v úvahách ČNB… Není úplně profesionální, aby takto vysoký ústavní činitel veřejně útočil na centrální banku. Chování ČNB výrok neovlivní, jelikož většina jejích členů nemůže být už znovu jmenovaná.“
Že se intervence a vstup do eurozóny nevylučují, si myslí i hlavní ekonom Era Jan Bureš. Názor ohledně vedlejší motivace ČNB při oslabení koruny nesdílí ani analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Před vstupem do eurozóny bude muset Česko během dvouletého období v ERM-II prokázat stabilitu kurzu. Ta se přitom podle zkušenosti dříve vstoupivších zemí posuzuje asymetricky, tedy nadměrné oslabení kursu kandidátské země je nepřípustné, zatímco posílení nevadí. Některé země oslabily kurz svých měn před vstupem do ERM-II právě proto, aby si zvýšily šance projít testem bez nutnosti devalvovat během testovacího období.