Zeman přirovnal autory devizových intervencí ke Stalinovi

Česká koruna bude podle prezidenta Miloše Zemana mírně posilovat a ustálí se na rovnovážné hodnotě kolem 25,50 koruny za euro. Zeman to uvedl na úterní debatě na Vysoké škole finanční a správní. Zároveň tvrdě kritizoval spuštění devizových intervencí v listopadu 2013 a strůjce devizových intervencí přirovnal k sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi.

Zeman byl po celou dobu devizových intervencí proti nim a usiloval o jejich zrušení. Zároveň zopakoval, že je zastáncem silné národní měny. „Nesnažme se postupovat způsobem soudruha Stalina. Ten, když mu v roce 1945 nebo 1946 ekonomičtí experti předložili návrh na kurz rublu vůči dolaru a ten návrh byl 1:50, Stalin vzal velkou červenou tužku a škrtl tu nulu. Ale nikdo to nekupoval. Stalin byl geniální ekonom a stejně geniálními ekonomy byli i ti, kdo nám vnutili devizovou intervenci,“ uvedl Zeman.

Zásah ČNB v listopadu 2013 vyvolal vlnu kritiky od části ekonomů i od politiků. Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Zopakoval dále, že za přínos zrušení intervencí považuje to, že čeští exportéři už nebudou „lenošit na nafouknutém kurzovém polštáři“, budou muset zlepšit produktivitu práce, zavádět inovace a čelit větší konkurenci.

Prezident dále řekl, že ceny by neměly být v tržní ekonomice deformovány vnější intervencí. „Kurz je cena měny a není důvod deformovat tržní prostředí intervencí,“ uvedl.

Bankovní rada ČNB rozhodla 6. dubna ukončit režim devizových intervencí, který spustila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu nad hranici 27 korun/euro. ČNB tak už nebrání posílení koruny pod hranici 27 Kč/EUR. Již dříve ale centrální banka upozornila na to, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.

Česká měna a euro
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Členové bankovní rady České národní banky se přitom shodují v tom, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Během trvání kurzového závazku koupila centrální banka v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.

Asociace exportérů už dříve uvedla, že devizové intervence ČNB přinesly od listopadu 2013 vývozcům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt Česka se zvýšil o 147 miliard korun.

Koruna po prodlouženém velikonočním víkendu vůči euru oslabovala

Koruna po čtyřdenním prodlouženém víkendu oslabovala vůči euru. V 17:00 byla podle serveru Patria Online na 26,75 Kč/EUR, což bylo proti čtvrtečnímu závěru o pět haléřů méně. Přes den se ale dostala až nad hranici 26,80 Kč/EUR a byla tak nejslabší od ukončení intervencí 6. dubna.

Analytici míní, že domácí zprávy korunu neovlivňovaly. „Nezabral ani odhad prezidenta (Miloše) Zemana, že se koruna ustálí na rovnovážné hodnotě kolem 25,50 za euro,“ uvedl analytik Patrie Tomáš Vlk. „Za odpoledním pohybem české měny mohla například stát zvýšená poptávka po dvouletém státním dluhopisu ze strany zahraničních investorů, která se projevila v poklesu jeho výnosu pod minus 0,2 procenta,“ uvedl Tomáš Suchomel z Roklenu.

Podle analytičky Jany Steckerové z Komerční banky se kurz koruny může na slabších úrovních držet do neděle, kdy bude první kolo francouzských prezidentských voleb. „Výrazné vítězství Marine Le Penové či postoupení radikálně levicového kandidáta (Jean-Luca) Mélenchona do druhého kola voleb by mohlo vést k dalšímu oslabení kurzu koruny. Naopak výrazný úspěch (Emmanuela) Macrona či (Francoise) Fillona by mělo pro finanční trhy znamenat úlevu,“ sdělila Steckerová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtek koruna uzavírala vůči euru na 26,70 Kč/EUR, za týden od ukončení intervencí tak byla o 30 haléřů silnější. Zatím nejsilnější byla v pondělí 10. dubna, kdy po zveřejnění dat o inflaci Českým statistickým úřadem zpevnila až k 26,50 Kč/EUR.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok před týdnem uvedl, že bankéři čekali po ukončení režimu větší výkyvy kurzu koruny. Silnější výkyvy ale podle něj ještě mohou nastat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 23 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 20 hhodinami
Načítání...