Zelená úsporám se otevře i veřejným budovám. Na úkor ostatních ale ne, tvrdí ministerstvo

Z programu ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám budou moci čerpat dotace na zateplování a energetické úspory i veřejné budovy. Dosud byly určeny pro soukromé žadatele. Změnu schválila vláda. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ujišťuje, že se nestane, aby na individuální stavebníky nezbyly peníze.

„Rozhodnutí neohrozí peníze pro individuální žadatele, protože už od začátku tam (v programu) určitá alokace byla a jen je tím naplněna,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Změna v programu podle něj umožní efektivní zateplení budov státních institucí tak, aby stát mimo jiné ušetřil za provozní náklady. 

Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková dodala, že v rámci spolufinancování půjde 40 procent z Operačního programu Životní prostředí, 45 procent z výnosu z emisních povolenek, tedy z Nové zelené úsporám, a 15 procent bude hradit státní rozpočet.

„Vždy bylo počítáno s tím, že je v programu určitá rezerva v rámci programu Nová zelená úsporám pro budovy veřejného sektoru,“ řekla. Z programu, který vznikl v roce 2013, je alokováno až 30 procent pro budovy veřejného sektoru. Vláda teď odsouhlasila změnu dokumentu v dopracování mechanismu, jak budou budovy veřejného sektoru financovány, poznamenala.

Aby nechybělo na rodinné domy

Kritici již dříve upozorňovali, že pokud se použijí peníze i na renovace státních budov, na opravy rodinných domů budou chybět. Nyní ale postup státu někteří z nich oceňují.

„Ministr Brabec vyjednal příznivější způsob podpory úspor energie ve vládních budovách, který neohrozí čerpání prostředků z Nové zelené úsporám pro domácnosti. Důležité také je, že ministerstvo financí souhlasilo s dofinancováním programu pro některé budovy z prostředků státního rozpočtu,“ řekl Petr Holub, šéf aliance Šance pro budovy, která zastupuje přes dvě stě firem.

Státu se podle něj energeticky úsporné renovace budov vyplatí jak na snížených provozních nákladech, tak i lepších pracovních podmínkách pro úředníky. 

Současná Nová zelená úsporám umožňuje majitelům rodinných domů na území celého Česka a bytových domů v Praze žádat o dotaci v libovolném čase do konce roku 2021. K začátku června dorazilo na Státní fond životního prostředí přes pět tisíc žádostí za více než miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...