Vedle pasivních domů bude stát podporovat i stavbu pasivních bytů. Dotace spustí do konce listopadu. Ministerstvo životního prostředí na ně poskytne dohromady 100 milionů korun. Na jednu stavbu může podpora činit maximálně 200 tisíc eur (zhruba 5,4 milionu korun). Ministerstvo ale jedná s Evropskou komisí o výjimce, pak by mohly být podpory vyšší.
O pasivní domy je v Česku zájem. Nová podpora by měla posílit i výstavbu pasivních bytů
Události ČT: Pasivní rodinné domy už stát podporuje, dotace na bytové spustí do konce listopadu (zdroj: ČT24)
V Česku zatím velké množství pasivních bytových domů nestojí. Dohromady je v nich přes sedm set energeticky úsporných bytů. Jen letos jich vzniklo asi 250. Brzy by však mohli dostat developeři na podobné bytové stavby dotaci, a to přes pět milionů korun pro jeden takový projekt.
„Zároveň jednáme s Evropskou komisí, že by částka mohla být vyšší tak, aby to skutečně motivovalo,“ dodal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Loni dokončili největší developeři energeticky úsporných bytových domů stavby se 180 bytovými jednotkami.
„Z oblíbenosti podpory rodinných domů lze usuzovat, že i výzva pro novostavby bytů bude hojně využívána a pasivních bytů bude stále přibývat,“ uvedl Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která energeticky úsporné stavebnictví zastřešuje.
Důvod, proč se pasivních bytů zatím staví jen malé procento, je podle Holuba nejspíš ten, že kolem pasivní výstavby stále koluje mnoho mýtů. „Například že tyto byty jsou výrazně dražší. Není tomu tak. Rozdíl v ceně dnes běžně stavěného bytu a pasivního bytu je, pokud se s tím počítá už ve fázi projektu, jen okolo 10 procent z pořizovací ceny bytu,“ dodal.
- Pasivní domy jsou podporovány z Nové zelené úsporám, výše podpory je až 450 tisíc korun.
- Zdroj: Šance pro budovy
S penězi, které budou moct stavitelé čerpat z národního programu, pasivní bydlení zřejmě výrazně nezlevní. Podle odborníků spíš začnou používat ještě lepší technologie. Ceny by ale mohly jít dolů, pokud se ministerstvu životního prostředí podařilo vyjednat vyšší dotace.
Zájem o energeticky úsporné byty roste
Podle aliance Šance pro budovy se byty pasivní a blízké pasivnímu standardu těší stále větší oblibě. Například společnost JRD, která se specializuje na nízkoenergetické a pasivní bydlení, se v loňském roce dostala do první desítky rezidenčních developerů. V roce 2015 prodala více než 130 energeticky úsporných bytů.
Přetrvává také zájem o výstavbu pasivních domů, v roce 2014 bylo postaveno kolem tisíce pasivních rodinných domů, loni to bylo zhruba 600. „Čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů z Nové zelené úsporám. Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není. Nárůst takové výstavby, tedy mimo podporu z Nové zelené úsporám, vnímáme jako stále silnější,“ uvedl ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.
- Od roku 2009, kdy začal platit program Zelená úsporám, bylo během tří let dohromady podpořeno 480 staveb.
- V roce 2013 zajistila podpora výstavbu už 400 pasivních domů.
- V roce 2014, kdy začaly dotace pocházet z programu Nová zelená úsporám pro roky 2014-2020, bylo podpořeno zhruba osm set pasivních domů, dalších asi dvě stě vzniklo bez dotací.
- V roce 2015 bylo žádostí o dotace 418, dalších přibližně 180 pasivních domů bylo bez dotací.
- Zdroj: Centrum pasivního domu
Podle ředitele aliance Šance pro budovy jsou čísla pozitivní, avšak Česko stále nevyužívá potenciál úspor. „Budovy při renovaci nemůžete uříznout, odvézt do Číny a pak vrátit. Práce a materiály jsou na místě, kde budovy budou sloužit. Proto má tento sektor jedinečnou schopnost podporovat naší ekonomiku. Potřebuje však politickou záštitu a hlavně koncepční přístup ze strany státu, stavební trh pak potřebuje předvídatelnost a stabilitu,“ podotýká Petr Holub.
Hlavní problém je podle ředitele aliance v tom, že vláda v oblasti úspor energie v budovách není koordinovaná, hlavně v oblastech podpory. „V současnosti podpora úspor energie v budovách běží v osmi celostátních i evropských programech řízených čtyřmi úřady,“ upozornil s tím, že zatímco některé běží dobře, jako například Nová zelená úsporám, nebo Operační program Životní prostředí, v jiných případech se žadatelé potýkají s velmi složitou administrativou nebo špatně nastavenými hodnotícími kritérii.
Pasivní stavbu provází řada parametrů. Určující je i pozemek a natočení domu
Za pozornost stojí, že pojem pasivní dům vlastně ministerstvo životního prostředí nepoužívá, protože ho české zákony neznají. V programu ho tak definují jako dům s velmi nízkou energetickou náročností. Takový dům podle ministerstva splní budoucí požadavky legislativy pro novou výstavbu, kdy nebude možné stavět budovy jiné než „s téměř nulovou spotřebou energie“.
Dům podle definice ministerstva oproti běžné výstavbě šetří provozní náklady. Nejedná se však o dům, který by byl nezávislý na dodávkách energie zvenčí (takže není soběstačný ani nemusí mít nulovou bilanci spotřebované a vyrobené energie).
Aby bylo příslušných parametrů dosaženo, musí být u stavby zohledňována řada oblastí. S tím, že bude dům „pasivní“, je například nutné počítat již ve fázi projektové přípravy, kde lze optimalizací dosáhnout nízkého navýšení nákladů oproti klasické výstavbě.
Optimalizuje se výběr vhodného pozemku, umístění budoucího domu na pozemku, včetně orientace vůči světovým stranám, tvar budovy, tloušťky zateplení různých konstrukcí, velikost a typ oken a dveří a volba technických systémů v domě.
Při volbě pozemku se hledí na vliv zastínění okolní zástavbou nebo větrnost, při umístění v prostoru je cílem maximalizovat solární zisky v zimním období a minimalizovat tepelnou zátěž v letním období.
Pasivní dům v Kosmonosech
V případě tepelně technických vlastnosti izolací jsou sledovány přísné požadavky na součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí, jinými slovy dům musí být kvalitně zateplen, optimalizace by měla zajistit, že tloušťky izolací jsou na svém optimu.
Ideální je stav, kdy všechny konstrukce vykazují obdobné tepelně izolační vlastnosti, takže nic svými parametry nevyčnívá. Všechny konstrukce musí být řádně napojeny s vyřešenými detaily, tedy bez výrazných tepelných mostů.
V domě je kladen důraz na zdravé vnitřní prostředí, proto je požadována instalace nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, které zajistí přísun čerstvého vzduchu a zabrání tvorbě plísní. Navíc je tím pádem vzduch filtrován a snižuje se prašnost.
Nakonec se sleduje energetická stopa užívání domu, tedy spotřeba primárních neobnovitelných energií - například elektřiny z tepelných elektráren. Důraz se přitom klade na použité technické systémy. Snadněji splní požadavky budovy, které využívají obnovitelných zdrojů energie (solární systémy, tepelná čerpadla či využití biomasy).
Energetické standardy budov