Zbavte města heren, volají petice napříč zemí

Praha – Dobrovolníci z různých měst sbírají podpisy, aby vyvolali referenda, která by vymýtila automaty. Pokud budou úspěšní, lidé by mohli o omezení hazardu rozhodovat během podzimních voleb, a to třeba v Plzni, Ústí nad Labem, Karlových Varech nebo v centru Prahy. Jedním z dobrovolníků bojující za nulovou toleranci hazardu je i Martin Svoboda – muž, který prohrál v hernách osm milionů.

V 26 letech vedl prosperující firmu, studoval práva a žil s přítelkyní. O tři roky později mu chybělo osm milionů korun, firma, partnerka i matka. Poprvé si zahrál na Jižním Městě v Praze. Několik prvních návštěv a Martin měl bez práce doma 100 tisíc. Začal chodit do herny i přes den. Ráno po tenisovém tréninku, místo oběda, večer po práci. 

V herně na Jižním Městě prohrál čtyři miliony. Po roce začal hledat podnik, ve kterém by prolomil smůlu. Skončil v herně na Jugoslávské ulici. Za jednu noc dokázal prohrát statisíce korun. Musel přestat se studiem. Cesta na dno skončila, když Martinovi zemřela matka. Za její smrt si dává vinu: „Když jsem se jí přiznal, začala mi pomáhat, ale stálo ji to zbytek zdraví, vrátila se jí rakovina a zemřela.“ Teprve až po pádu na úplné dno se Martin vzpamatoval, už více než čtyři roky je čistý a nehraje. Společně s dalšími dobrovolníky teď bojuje za to, aby automaty z měst úplně zmizely. Podívejte se na stránky občanského sdružení

V Česku se podle posledních údajů za rok protočí v hazardu 135 miliard korun. Částka zahrnuje kromě automatů a videoloterijních terminálů i kurzové sázky a loterie. Většina peněz ale skončila právě v hernách. Do automatů lidé vsadili 25 miliard. V technických hrách, kde tvoří většinu příjmů videoloterijní terminály, se pak protočilo skoro 88 miliard.

Kde je vůle, tam je cesta

Podpisy se teď sbírají například v centru Prahy. Cíl aktivistů je sehnat 2 500 podpisů a automaty vymýtit úplně. V některých městských částech Prahy to přitom šlo už dříve. Zatímco v Praze 2 je už více než rok vyhlášena nulová tolerance hazardu, v Praze 7 je stále heren jako hub po dešti. Z toho, co se v nich prosází, dostává město 80 procent.  

Záleží tedy na postoji městské části. Starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS) chce hazard jen omezit. Radnice z automatů ročně inkasuje osm milionů korun a starosta si nedokáže představit, že by městská kasa o takový příjem přišla. To starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) ale ví, že to jde: „Kde je vůle, tam je cesta. My jsme přišli zhruba o 20 milionů korun.“ 

Petr Vrzáň, šéf Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů, se ale heren zastává: „Je to legální podnikání, zákonem upravené. Od roku 2012 mají obce právo regulovat tento typ podnikání, takže je zcela na místních samosprávách, jaká místa pro toto podnikání určí.“

Jako první město v Česku omezila automaty už v roce 1996 Bystřice nad Pernštejnem. Město sice z automatů získávalo za rok asi jeden milion korun, podstatná část peněz ale podle tehdejšího starosty pocházela ze sociálních dávek, které dostávali nezaměstnaní.

Tam, kde automaty zakázali, ubyla sice kriminalita, policie zato řeší jiné případy. Například v Klatovech už padají trestní oznámení, začaly se tam totiž objevovat herny na černo. Podnikavci obcházejí zákazy různě, třeba uzavřením podniku cedulkou – jen pro členy, nebo odstraněním automatů do úklidové místnosti. Při největším zátahu proti nelegálním hernám v Česku zabavila policie loni skoro 300 automatů.  

„Obce jsou na křižovatce, buď si vyberou, že budou regulovat herní průmysl, anebo ho odevzdají mafii a černému podnikání,“ komentuje to Vrzáň. 

Na hazard si došlápne i vláda

Do boje proti hazardu vyráží i ministerstvo financí. V novele zákona o loteriích zvažuje rozlišit tvrdé a měkké hazardní hry a uvalit na ně až tři různé sazby daně, podle míry společenského nebezpečí. Nejvyšší daň by odváděli provozovatelé herních automatů, kamenná kasina by patřila do středního pásma a nejméně by se platilo z loterií a kurzových sázek. Teď je loterijní a sázkařský byznys daněn jednotnou 20procentní sazbou.

Mimo to vláda plánuje legalizovat internetové sázení, tedy udělit licenci třeba i zahraničním sázkovým kancelářím, přes které je dnes možné v Česku sázet, jejich zisk ale zdanění zatím nepodléhá. Zároveň se ale budou muset všichni hráči řádně registrovat a nově chce úprava třeba i stanovit limity pro videoloterijní terminály. Tyto novinky by měly platit od roku 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 20 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...