Zatímco podíl krajů na výnosech z daní se letos zvýšil, obcím se nezměnil. Jejich zástupci se proto nyní snaží přesvědčit poslance i ministra financí, že změna je žádoucí. A v Poslanecké sněmovně jsou návrhy, které počítají s tím, že by obce získaly navíc až sedm miliard korun. Zvrátily by se tak ztráty, které obcím už čtyři roky působí dřívější změna pravidel při rozdělování daní.
Do sněmovny dorazily hned tři návrhy. Shodně počítají s tím, že by obce z výnosu DPH měly mít asi o dvě procenta víc než teď. Získaly by tak až sedm miliard. A další peníze pak i se znovuzavedením motivační složky.
„Je to mnohem lepší, než mít dotační tituly. Pokud zvýšíme podíl pro obce a města, zastupitelé si s tím poradí. Dotační tituly jsou nespravedlivé,“ domnívá se předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Konec diskriminace – jak o ní obce mluví – chtějí také Svazy, které je sdružují. Už v úterý si budou s pracovní skupinou ministra financí vyměňovat argumenty.
Místopředseda STAN Stanislav Polčak vypočítává, že na jednoho obyvatele jde o částku 500 až 600 korun. „To už jsou docela citelné peníze,“ dodává.
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš se změnám nebrání, není si ale jist podporou v koalici. Chce se tedy na koaliční partnery obrátit s dotazem, jestli mají vůli obce podpořit. První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka je principiálně pro změny, diskusi o konkrétních kritériích chce pak nechat na druhé parlamentní čtení.
Motivační poplatek jde obcím z daní právnických a fyzických osob. V jedné z důvodových zpráv k novele zákona se píše o tom, že městům pomohly v minulosti navýšit rozpočty o desítky milionů. Z mapy vyplývá, že u Karlových Varů jde o + 38 milionů a u Praha dokonce téměř o dvě miliardy korun.
Pokud poslanci některý z návrhů pošlou do dalšího čtení a nakonec i Senát až k podpisu prezidenta, mohly by obce dostat z DPH více peněz od ledna roku 2018.
Požádavek na zvýšení peněz pro obce zdůvodňuje předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl tím, že obce jsou základními kameny státu. Vyšší příjmy, které letos dostávají obce z DPH (její celkový výnos je letos velmi příznivý) nepovažuje za systémovou záležitost. Říká, že obce jsou podfinancovány a je na ně přenášena řada úkolů, aniž by na to dostaly dostatek finančních prostředků.
Vzrostou komunálním politikům opět platy?
Zřejmě jistější, než větší podíl obcí na daních, je přilepšení komunálním politikům. Ministerstvo vnitra navrhuje už pro příští rok zvýšení odměn pro hejtmany, starosty a zastupitele o čtyři procenta. Naposledy – o tři procenta – se jim platy zvyšovaly letos v lednu. Návrh v pondělí posoudí vláda.
Starosta Úval se šesti tisíci obyvateli Petr Borecký (nestr.) nyní dostává 52 tisíc korun hrubého měsíčně. Už od ledna příštího roku by ale mohl dostávat o dva tisíce víc. „To máte jednu nádrž do auta,“ říká k možnému přilepšení.
V Úvalech je 15 zastupitelů, a pokud se každému z nich zvýší příjem o čtyři procenta, bude to ročně stát městskou kasu 100 tisíc korun navíc.
Když se přidávalo ve státním…
Dohromady by příšlo obecní a krajské rozpočty takové navýšení na 213 milionů. Změna se dotkne všech 63 tisíc zastupitelů obcí, městských částí i krajů.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna zvýšení platů zastupitelům zdůvodňuje tím, že došlo i k navýšení platů zaměstnanců ve státní a veřejné správě. Na to navazuje ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek úvahou, že úředníci dostanou přidáno vždy před volbami a starostové pak čekají, jestli vláda udělá tentýž krok pro ně.
Stát na platy nepřidá, rozpočty obcí i krajů jsou ale na výdaj navíc připravené. Někteří starostové, i ten úvalský, by spíš než vyšší plat uvítali celkovou změnu v odměňování.
„Nemáte možnosti, jak ohodnotit dobrou nebo naopak sankcionovat špatnou práci volených představitelů města,“ říká Borecký.
Zastupitelé jsou totiž placeni podle počtu obyvatel města nebo kraje a odměnu mohou zatím dostat jen jako dar.
