Západní potraviny místo do Ruska zamíří k nám, bojí se zemědělci

Praha – Po zavedení embarga na dovoz evropských potravin do Ruska se zboží určené pro tento východní trh bude hromadit v unijních zemích, což způsobí pokles cen. Jednohlasně tak nové sankce hodnotí čeští zemědělci, kteří neskrývají obavy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by v případě závažných dopadů měla Evropská unie zajistit agrárním firmám kompenzace. Navíc ministerstvo zemědělství vyzvalo české občany, aby tuzemské producenty potravin podpořili nákupem.

Už dnes dopoledne se objevily informace o tom, že česká potravinářská firma Hamé hodlá požadovat po vládě, potažmo po Evropské unii kompenzaci možných škod, k nimž dojde v souvislosti s omezením dodávek na ruský trh. Hamé očekává stamilionové ztráty. „Na ruském trhu letos plánujeme utržit za naše výrobky zhruba 900 milionů korun, což je skoro 20 procent celkových konsolidovaných tržeb společnosti,“ uvedl generální ředitel společnosti Martin Štrupl. Skupina loni zaznamenala obrat 5,7 miliardy korun.

Šéf české vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) kompenzace připustil, řešit by se ovšem podle něj měly na celoevropské úrovni – například s pomocí společné zemědělské politiky.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak řekl, že jeho úřad je připraven pomoci českým zemědělcům a potravinářům, budou-li ohroženi ruským embargem. „Pokud ruské sankce zasáhnou české zemědělce a potravináře, budeme usilovat o to, abychom jim účinně pomohli,“ avizoval Jurečka. „Konkrétní formu pomoci můžeme zpřesnit, až budeme znát podrobnosti sankcí a reakci Evropské unie,“ upřesnil. Zároveň vyzval české občany, aby tuzemské producenty potravin podpořili tím, že jejich výrobky budou více kupovat.

Lidé by podle Jurečky měli častěji nakupovat tuzemské mléko a mléčné výrobky, dále pak maso, ovoce a zeleninu. Dopisem osloví obchodní řetězce, aby se i ony k pomoci tuzemským výrobcům připojily a prodej domácích potravin podpořily.

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) upozornil, že dopady nelze nyní odhadnout. „Považuji to za nešťastné, bude to eskalovat situaci a nikdo neví, jaký to bude mít dopad,“ konstatoval Babiš. „Hamé bude v pohodě, protože má vlastní výrobu v Rusku, takže nevím, proč bychom měli kompenzovat,“ doplnil šéf státní kasy na adresu potravinářské firmy. Sám je majitelem holdingu Agrofert, který v zemědělství a potravinářství též podniká.

Andrej Babiš, vicepremiér a ministr financí

„Pokud Rusko přestane dovážet jen sýry z Holandska a Dánska, tak ty přebytky budou mít devastující účinek i na náš mlékárenský průmysl.“

Pýcha: Rusko nemůže jen tak zastavit import potravin z EU

S předpovídáním černých scénářů je opatrný i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Ono není tak jednoduché najednou říct, od vás teď nebudeme dovážet, a nahradit to dovozem z jiných zemí. To nejde ze dne na den. Počkejme na to, jak bude vypadat přesný seznam,“ vyzval Pýcha. Ruská vláda bude muset podle něj rozsah sankcí pečlivě zvážit, aby ochránila tamní trh před nedostatkem zboží nebo výrazným růstem cen.

„Samozřejmě, pokud to bude dlouhodobější záležitost, tak hrozí zhroucení cen některých komodit na vnitřním unijním trhu,“ soudí šéf Zemědělského svazu. „Může docházet i k tomu, že potraviny budou reexportovány. Představte si situaci, že zemědělec v Argentině nakoupí vepřové maso z Evropy a doveze ho do Ruska jako argentinské vepřové,“ uvedl jednu z možností, jak se na unijním trhu vypořádat s nadbytkem produkce.

Pro české výrobce ruský trh není zásadní. Vývoz do Ruska dosáhl v loňském roce 2,45 miliardy korun. Ve srovnání s celkovým objemem exportované agrární produkce se však jedná o pouhé jednotky procent – přes 90 % agrárního vývozu totiž směřuje do EU. Mnohem více se však tuzemské podniky obávají změn, které nastanou na vnitřním trhu poté, co jednotliví výrobci neprodají svoje zboží v Rusku.

OVOCE A ZELENINA

Podle českých zelinářů může ruské embargo zvýšit import zeleniny z EU do Česka, což by způsobilo snížení cen a možná i úbytek pěstebních ploch. „My do Ruska zeleninu v podstatě nevyvážíme, nicméně dopad může být druhotný. Evropa a hlavně Polsko totiž do Ruska zeleninu vyváží. A pokud bude embargo zavedeno, začne se tvořit nadbytek zeleniny, který se budou snažit pěstitelé za každou cenu udat někde jinde v Evropě,“ upozornil předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Embargo podle něj zvýší riziko, že na český trh bude proudit zelenina za dumpingové ceny zejména z Polska.

Rovněž předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík si myslí, že pro české pěstitele nebudou zásadní sankce Ruska na dovoz tuzemského ovoce. Mnohem důležitější budou efekty, které to vyvolá na vnitřním trhu Unie. Proto sdílí obavy, že Česko zaplaví polská produkce. „Polské ovocnářství a zelinářství je úzce orientované na ruský trh, například Polsko do Ruska v posledních sezonách vyvezlo 700 000 tun jablek ročně, což je pro představu spotřeba všech jablek v ČR na pět let,“ objasnil Ludvík.

„Na druhou stranu nevím, jakým způsobem to bude Rusko řešit, protože takový výpadek v dodávkách nebude schopné nahradit, snad jen z Číny, ale nikde jinde taková produkce jablek není,“ uvažuje šéf ovocnářů.

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

Stejné obavy mají vedle pěstitelů ovoce a zeleniny také výrobci mléčných produktů. Pro řadu českých mlékáren je navíc Rusko důležitým odběratelem, mlékaři by přišli o nemalou část tržeb. Například jihočeská Madeta, která je největším zpracovatelem mléka v zemi, loni vyvezla do Ruska zboží za 150 milionů korun. Generální ředitel jihočeské Madety Milan Teplý dokonce nevyloučil ani propouštění. „Kamiony, které jsou na hranicích, se vrací. My budeme vracet peníze, tak to bude úžasné,“ dodal Teplý.

„Pokud to, co odtéká do Ruska, tady zůstane, bude problém to na trhu uplatnit,“ poznamenal předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Unijní trh s mléčnými výrobky je podle něj již nasycen, bude se tedy nevyhnutelně obchodovat za podnákladové ceny. „Například Poláci, kteří nás mají vedle, se mohou podbízet, aby výrobky udali za každou cenu,“ připustil Kopáček. Nejmenoval však jen naše severní sousedy. „Německo, Francie, Nizozemí, to jsou všechno země, které tam mají obrovské objemy vývozů,“ dodal.

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...