Praha – Schválení čtyř z osmi operačních programů, které Česká republika připravila pro nové dotační období, je na spadnutí. Do měsíce by měly projít Evropskou komisí a hned poté začnou jednotlivá ministerstva připravovat výzvy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) proto vyzval zájemce o evropské peníze, aby si začali projekty chystat už nyní.
Předseda vlády se ve Strakově akademii sešel s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (nestr. za ANO) a čtyřmi dalšími ministry z resortů práce, průmyslu, školství a životního prostředí. Právě v jejich gesci jsou čtyři operační programy, které s přípravou pokročily nejdál. „Předpokládám, že tyto čtyři programy začnou nejdříve čerpat a vypíšou první výzvy,“ avizoval Sobotka.
Jedná se o programy Zaměstnanost (spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí), Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství), Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí) a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu). Celkově zahrnují 11,8 miliardy eur (325 miliard korun), což je zhruba polovina z 24 miliard eur (660 miliard korun), které bude mít Česko do roku 2020 k dispozici.
„Chci upozornit všechny potenciální žadatele, ať už firmy, obce, kraje či neziskové organizace, aby věnovali pečlivou pozornost příslušným webovým stránkám a materiálům, které budou publikovat jednotlivé operační programy. Protože už teď nastává fáze, kdy je možné začít připravovat projekty,“ zdůraznil šéf kabinetu.
Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.
Jednou z posledních překážek je podle premiéra technická revize víceletého finančního rámce. „To je operace, která musí proběhnout na úrovni Evropské unie, musí se na ní podílet Evropská komise a Evropský parlament,“ vysvětlil Sobotka. K revizi by mělo dojít na přelomu dubna a května, bezprostředně poté by měly být Evropskou komisí schváleny i čtyři zmíněné operační programy.
Prakticky všichni zúčastnění ministři přislíbili, že nebudou otálet s vyhlášením výzev. Počítají s nimi už v průběhu května nebo v červnu. Vláda však zodpovídá za celkem osm operačních programů – druhá polovina (Doprava, Integrovaný regionální program, Rybářství a Technická pomoc) bude tedy schválena později, pravděpodobně do konce pololetí. Devátý operační program Praha – pól růstu ČR pak spravuje magistrát hlavního města.
Česká republika nabrala ve vyjednávání nových operačních programů výrazný skluz. Je jednou z posledních zemí osmadvacítky, která nemá ještě schválený ani jeden. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).
Jak upřesnil europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN), Evropské komisi se také nelíbilo, jakým způsobem jsou v novém služebním zákoně nastavena pravidla pro odměňování úředníků. „To se vláda snažila napravit tím, že dodala jakýsi nástin vyhlášek, které by to měly změnit,“ uvedl Polčák. Problémy s technickou revizí finančního rámce neočekává.
„Česká republika je kvalitně připravena na schválení programů,“ ujistila ministryně Šlechtová, jejíž resort čerpání evropských peněz koordinuje. Shodla se na tom prý s premiérem i eurokomisařkou pro regionální politiku Corinou Cretsuovou, která Prahu nedávno navštívila. „Ty podmínky, co jsme měli, například zákon o státní službě, už byly splněny. Takže je otevřená cesta ke schválení operačních programů,“ prohlásila tehdy Cretsuová.
Opozice ale tak optimistická není. První výzvy totiž přijdou po téměř roce a půl od startu programovacího období. A zájemci o dotace prý pořád nevědí, na čem jsou. „Máme tady opravdu velký skluz, tato vláda je za to zodpovědná,“ postěžovala si místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.
Ještě se nepodařilo vyčerpat ani dotace z předchozího období
V minulém programovacím období 2007 až 2013 patřilo Česko k nejhorším státům Evropské unie, co se čerpání eurodotací týče. Mohlo získat zhruba 26,7 miliardy eur (podle současného kurzu 735 miliard korun), příjemcům ale bylo z této částky dosud vyplaceno jen 512 miliard korun (skoro 70 procent). Například předloni jsme nedočerpali deset miliard korun, loni devět.
Nejčernější scénář pro letošek pak předpovídá ztrátu 85 miliard. Podle ministryně Šlechtové představují problém hlavně velké infrastrukturní projekty, z nichž mnohé v současnosti řeší antimonopolní úřad. „Jak všichni víme, velmi často podávají podněty neúspěšní uchazeči bez jakýchkoliv podmínek. Například u dopravy nám teď leží na ÚOHS zhruba 46 miliard korun. Nicméně očekáváme, že by se to postupně mohlo snižovat,“ věří šéfka místního rozvoje. Pomoct by měla i domluva s Evropskou komisí na tom, že se velké projekty budou financovat po fázích v průběhu více let.
