Záchranný program je blízko, tvrdí Tsipras. Burza dál klesá

Atény - Řecko je blízko dosažení dohody o poskytnutí třetího záchranného programu. Oznámil to premiér Alexis Tsipras s tím, že dohoda s mezinárodními věřiteli ukončí pochybnosti o setrvání jeho země v eurozóně. Atény ve středu začaly jednat o podrobných podmínkách poskytnutí pomoci ve výši až 86 miliard eur, tedy zhruba 2,3 bilionu korun. Úsporná opatření stále odmítá část vládní strany SYRIZA.

„Jsme v závěrečné fázi jednání o dohodě s (mezinárodními) institucemi… Navzdory obtížím, kterým čelíme, věříme, že tato dohoda ukončí nejistotu okolo budoucnosti Řecka a eurozóny,“ uvedl řecký premiér během návštěvy ministerstva zemědělství.

Okolo požadovaných úsporných opatření stále panují neshody ve vládní straně SYRIZA, kterou ve středu vyzval k jednotě předseda parlamentu. Mluvčí vlády zároveň připustila, že kvůli nejednotě v Tsiprasově straně je reálné podzimní konání předčasných voleb.

Ministr financí Euklidis Tsakalotos v úterý předpověděl, že dohoda by mohla být hotova ještě tento týden. Řecko se potřebuje domluvit s věřiteli nejpozději do 20. srpna, kdy musí splatit dluh zhruba 3,4 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB).

Hra o Syrizu

Podle předsedy parlamentu Niklose Filise chce Řecko získat kompletní záchranný balík a nikoli jen překlenovací úvěr. Řecký parlament proto již schválil úsporná opatření požadovaná věřiteli.

Řecká vládní strana by se nyní měla shodnout na podpoře dohody, která zajistí budoucnost země, řekl dále Filis na adresu přibližně čtvrtiny poslanců formace SYRIZA, kteří se postavili proti dalším úsporám.

Vládní mluvčí Olga Gerovasiliová ve středu uvedla, že pokud nebude mít Tsiprasův kabinet parlamentní většinu, přijdou na podzim na řadu předčasné volby. Tuto možnost už dříve připustil i sám premiér.

Řecké akcie stále klesají

V poklesu ve středu pokračují řecké akcie, zejména kvůli dalšímu propadu v bankovním sektoru. Aténská burza v pondělí po pěti týdnech obnovila provoz a během tří dnů ztratila zhruba 20 procent. Úhrnný index aténské burzy ATG klesl o 2,5 procenta na 643,2 bodu. Index bankovního sektoru, který tvoří zhruba pětinu hlavního indexu, odepsal 27 procent.

Řecká burza
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/AA

Investoři reagují na pokračující nejistotu ohledně nového záchranného programu prodejem akcií. „Trh hledá dno, nejsme od něj daleko,“ uvedl jeden z analytiků makléřské společnosti Nuntius Securities. „Bankovní akcie však stále čelí prodejnímu tlaku,“ dodal. Důvodem jsou podle něj obavy, že banky budou muset v rámci rekapitalizace vydávat nové akcie.

Řecké banky rekapitalizaci nutně potřebují kvůli rozsáhlému odlivu vkladů a rostoucímu objemu špatných úvěrů. Rekapitalizace přitom poškodí jejich akcionáře. Bankovní společnosti tvoří zhruba pětinu hlavního indexu aténské burzy.

Ministr financí Euklidis Tsakalotos ve středu uvedl, že v jednáních se zástupci mezinárodních věřitelů se dohodl na nutnosti uskutečnění programu rekapitalizace bank do konce tohoto roku.

Akciová burza byla spolu s řeckými bankami uzavřena 29. června. Stalo se tak v rámci omezení pohybu kapitálu, které mělo zamezit masivnímu odlivu peněz. Banky se znovu otevřely 20. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 23 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...