Kypr se snaží ze všech sil vyhnout bankrotu, a proto o záchraně vyjednává zejména se svým velmi blízkým spojencem, kterým je Rusko. Bude ho to ale stát jeho nerostné bohatství? Mluví se totiž o tom, že ruský státní gigant Gazprom má eminentní zájem o zemní plyn z kyperského pobřeží. Možné řešení by přitom Kypřané mohli představit už ve čtvrtek ráno.
Rusové mají několik důvodů, proč pomoct Kypru z nesnází. Tím nejprobíranějším v posledních dnech je obrovské množství ruských aktiv uložených v kyperských bankách. Zdroje uvádí od 20 až po 45 miliard eur pocházejících z Ruska. Podle údajů kyperské centrální banky 50 až 60 miliard eur patří zahraničním vkladatelům, což ale můžou být jak Rusové, tak Britové nebo třeba Řekové.
Kypr, země ruským vkladům (dosud) zaslíbená
Rusové se o Kypr zajímají už od 90. let. „Byl tradičně off-shorovým centrem pro ruskou ekonomiku. Měli s Kyprem alespoň z hlediska ruských podnikatelů velmi dobrou dohodu o zamezení dvojího zdanění,“ vysvětlil redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup. Na kyperských účtech tak leží vysoké částky pocházející z korupce, organizovaného zločinu nebo od podnikatelů, kteří nedůvěřují ruskému bankovnímu a právnímu systému.
Komentátoři přitom označují jednání obou zemí za nepříliš přátelské. Důvodem je také to, že Rusko je momentálně na Kypr naštvané, protože se o dohodě s EU ohledně zdanění vkladů od kyperských politiků včas nedozvědělo. Nyní má tak pár trumfů na své straně a pravděpodobně se pokusí smlouvat, co to půjde.
Zemní plyn jako jedno z možných řešení
Podle listu The Wall Street Journal, který se odvolává na ruská média, nabídl ruský státní moloch Gazprom prostřednictvím Gazprombank půjčku ve výši několika miliard dolarů výměnou za licence na průzkum nalezišť zemního plynu na jižním pobřeží Kypru.
Přestože to mluvčí zmíněných firem následně popřeli, tato spekulace se přímo nabízí. Gazprom totiž o tyto licence delší dobu usiluje. Zdá se totiž, že vzhledem k předpokládanému objemu plynu půjde o velmi lukrativní zakázku.
Kypersko-ruský nátlak na Evropskou unii?
Kypr navíc může intenzivním jednáním s Ruskem také sledovat jistou formu nátlaku na Evropskou unii, potvrzuje i Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů a bývalý český diplomat. Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Ondřeje Housky se spekuluje také o prodeji vojenské základny na Kypru Rusům, stejně jako to bylo v minulosti v případě Islandu. Jak ale dodává Votápek, vojenská základna je příliš divoké řešení. Spíše se přiklání k zájmu Ruska na zásobách plynu.
Rusové ale možná zvolí i jinou cestu. Na politické rovině může jít například o vízovou otázku mezi Ruskem a státy EU. A nelze vyloučit ani jiné obchodní dohody. Příkladem může být už zmíněný Island. Když se před několika lety schylovalo k jeho krachu, také tento stát vedl rozhovory o záchraně právě s Ruskem. Zde ale nakonec k žádné výrazné dohodě nedošlo.
Jaký je důvod jednorázového zdanění vkladů?
Jednorázové zdanění je cestou, jak zmenšit pomoc eurozóny Kypru, a tak i nového zadlužení tamní vlády. Podle BBC ale tento krok téměř nepochybně měl i politický podtext. Eurozónu znepokojuje možné praní ruských peněz na Kypru a přítomnost velkého množství ruských vkladů v tamních bankách. Eurozóna, zejména Němci, tak nechtěli zachraňovat ruské peníze z peněz evropských daňových poplatníků. Eurozóna se dohodla, že Kypru poskytne zhruba deset miliard eur. Jednorázová daň pak měla vynést téměř šest miliard eur.
Zdroj: BBC
