Kyjev – Ukrajinská centrální banka přistoupila k dalšímu kroku, jak stabilizovat svou měnu – rozhodla se prudce zvýšit klíčovou úrokovou sazbu z dosavadních 19,5 na 30 procent. Oznámila to dnes její guvernérka Valerija Hontarevová. Banka se snaží zvyšováním úrokové sazby bojovat se stále rostoucí inflací a slabou domácí měnou.
Konflikt na východě Ukrajiny, loňská anexe Krymu, ale také otřesy ruského rublu, to vše oslabuje ukrajinskou ekonomiku. Hontarevová již v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi“, v níž se země podle ní nachází.
Válka na východě ale utichá jen pomalu a zahraniční dárci tlačí Kyjev do radikálních reforem. Také podle českého investora na Ukrajině Tomáše Fialy oslabuje hřivnu nejvíc právě konflikt na východě země. „Válka má velice negativní vliv na důvěru investorů a lidí,“ míní investor společnosti Dragon Capital Kyjev.
ČTĚTE: Hřivna dramaticky padá. Jaceňukova vláda čelí tlaku lidí
Od začátku letošního roku ztratila hřivna zhruba polovinu své hodnoty poté, co už loni spadla o 50 procent. Podle Hontarevové stálo za dnešním rozhodnutím banky přesvědčení, že „inflační hrozba výrazně stoupla kvůli negativním důsledkům paniky na devizovém trhu“. V loňském roce spotřebitelské ceny na Ukrajině vzrostly o 24,9 procenta. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně za 14 let.
Centrální banka se v rámci snahy o stabilizaci domácí měny rovněž rozhodla prodloužit nařízení, podle kterého jsou firmy povinny prodávat 75 procent svých devizových příjmů.
Nová úroková sazba, která je nejvyšší za posledních 15 let, vstoupí v platnost ve středu. Letos už je to druhé zvýšení sazby ze strany centrální banky, loni k němu přistoupila celkem třikrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.
ČTĚTE: V Moskvě mouka nezdraží, v Kyjevě jí koupíte jen pět kilo
Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil proti předchozímu kvartálu o 3,8 procenta, v meziročním srovnání se propadl dokonce o 15,2 procenta.
V únoru uzavřela Ukrajina s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžnou dohodu o nové finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (430 miliard korun). Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii 40 miliard dolarů.
Ohrožené jsou znovu i dodávky ruského zemního plynu. Včerejší třístranná schůzka v Bruselu o letních dodávkách ruského plynu Ukrajině skončila bez nové dohody, jednání ale mají pokračovat koncem března. Po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Demčyšynem a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem to oznámil ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Na jednání se podle prohlášení obou stran podařilo urovnat ukrajinsko-ruský spor o plyn, který Rusko dodává na separatisty ovládaný Donbas.
