Praha/Frankfurt nad Mohanem – V boji proti krizi nemohou vlády zadlužených zemí spoléhat jen na Evropskou centrální banku (ECB). O záchranu se musí zasadit také samy. Po dnešním jednání rady ECB to prohlásil prezident banky Mario Draghi. Tento přístup považuje za správný také analytik společnosti Deloitte a bývalý guvernér České národní banky Luděk Niedermayer, který o něm hovořil před kamerami České televize.
„Evropská centrální banka nemůže nahradit vlády nebo akce, které musí podniknout jiné instituce,“ zdůraznil prezident Evropské centrální banky. K bance se dnes upínaly zraky celého světa. Draghi sice slíbil intervence na volném trhu, podrobnosti ale neuvedl, což ve svém důsledku srazilo finanční trhy do červených čísel.
„Mě úplně nepřekvapilo to, že vlastně k žádné revoluci nedošlo. To, co on řekl, je velmi, velmi mlhavé, ale na druhou stranu to odpovídá podle mého názoru realitě, protože tíha na hledání řešení složité situace v Evropě nemůže ležet na bedrech centrální banky, ale je záležitostí jednání vlád,“ uvedl Niedermayer.
V rozhovoru pro ČT24 zároveň upozornil, že to, co by přeneslo zodpovědnost za řešení krize z ECB směrem k politikům a vládám členských zemí, by byl Evropský stabilizační mechanismus s bankovní licencí. Udělení licence záchrannému fondu eurozóny ale dnes Draghi vyloučil. Podle něj by to bylo v rozporu s právem Evropské unie. „Není to triviální záležitost. Vyžaduje to nejen politický konsensus, ale i celou řadu technických kroků,“ komentoval Draghiho vyjádření Niedermayer.
Luděk Niedermayer
„Banka, která by měla přes noc vzniknout a dělat operce v řádu stovek miliard, to není tak normální zvíře na finančním trhu.“
Na udělení bankovní licence Evropskému stabilizačnímu mechanismu v minulosti tlačily především Francie a Itálie. Tvrdily, že by to fondu dalo větší palebnou sílu a umožnilo by mu to důraznější reakci na krizi. Naopak proti udělení bankovní licence se stavělo Německo. To zatím ani pravomocně neschválilo vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Čeká se na rozhodnutí tamního ústavního soudu, které by mělo padnout 12. září.
Bankovní licence pro ESM by podle Niedermayera znamenala zmírnění stresu zadlužených zemí. Vítězství nad krizí by jim to ale nezaručilo. „I když by bylo toto řešení prosazeno, tak diskuse o tom, jaké dluhopisy a v jakém rozsahu by tato nově vzniklá veřejnoprávní banka nakupovala, bude velmi ostrá,“ podotkl Niedermayer.
Už delší dobu je ECB pod značným tlakem, a to kvůli pomoci při snížení nákladů na obsluhu dluhu zemí, jako je Itálie a Španělsko. Ty patří v eurozóně k nejzadluženějším, zároveň jsou to ale co do velikosti významní členové, na jejichž záchranu by eurozóna téměř jistě neměla peníze. Právě vysoké výnosy dluhopisů mohou tyto dvě země svrhnout z pověstného srázu.
