Začala platit novela insolvenčního zákona, na oddlužení má dosáhnout více lidí

Nahrávám video
Události: Osobní bankroty by měly být pro dlužníky dostupnější
Zdroj: ČT24

Od června se mohou začít psát nové příběhy lidí, kteří prostřednictvím osobního bankrotu unikli svým nesplatitelným dluhům a věčné hrozbě exekucemi. Novela insolvenčního zákona rozšiřuje dlužníkům „brány“ pro vstup do osobního bankrotu, na jehož konci by mělo být oddlužení. Odborníci očekávají, že nový systém vyvolá velký zájem.

Soudy až do června nepovolovaly osobní bankrot lidem, kteří nemohli dopředu prokázat, že dokážou během pěti let splatit třetinu svých závazků. Nyní už tato hranice neplatí.  

Ani nový systém ale nebude pro všechny. Na vyhlášení osobního bankrotu a zastavení všech exekucí nemá nárok ten, kdo nemůže splácet ani 2200 korun měsíčně.

Těm, kdo však splní vstupní podmínky se nabízejí dvě varianty, jak oddlužením projít. Jednak rychlejší, tedy splacení 60 procent závazků během tří let. Jednak klasická, pětiletá. Zde zákon stále předpokládá splacení 30 procent závazků. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by na konci procesu rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Zde se však skrývá možný háček. 

Oddlužení od 1. června 2019
Zdroj: ČT24

„Hlavní nevýhodou je nejistota, co se mnou bude, pokud nesplatím po pěti letech třicet procent svých dluhů. Myslím, že na to v tuto chvíli neexistuje relevantní odpověď,“ uvedl vedoucí programu kariérního a pracovního poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. 

Experti a někteří politici se obávají třeba toho, že by snahu dlužníka při nesplacení stanovené částky měl posuzovat soud. Soudy po republice totiž rozhodují v podobných záležitostech často různě. Někde by tedy dlužníci mohli po pěti letech uspět, jinde by jejich snahu soudci uznat nemuseli. 

Klíčová role insolvenčního správce

Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že klíčové budou u soudu zprávy insolvenčního správce. Pokud ten neshledá žádné pochybení v průběhu splácení, měl by soud zbytek dluhu odpustit.

„Dlužníci budou mít povinnost vyvíjet maximální úsilí pro to, aby splatili co nejvíce svých dluhů. A  to budou správci kontrolovat,“ řekl advokát Michal Žižlavský. 

Rychleji a jednodušeji se mohou oddlužit důchodci nebo invalidé. Těm bude stačit tři roky dodržovat splátkový kalendář bez ohledu na zbylou výši dluhu. 

Celkově se však novela vztahuje pouze na ta insolvenční řízení, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku po nabytí účinnosti této novely, tedy po 1. červnu 2019, upozornilo ministerstvo.

Zbude více peněz na živobytí

Od června bude také lidem v osobním bankrotu i v exekuci zůstávat více peněz na živobytí. Podle vládního nařízení se zvýší takzvané nezabavitelné minimum, ale jen v případě, že mají legální příjmy. Ministerstvo spravedlnosti, které nařízení připravilo, si od změny slibuje omezení práce na černo a zvýšení ochoty přijmout lépe placené místo.

„Spodní hranice nezabavitelné částky zůstává stejná. To, co se mění, je pásmo, ze kterého je vám strhávána jedna nebo dvě třetiny, pokud máte přednostní nebo nepřednostní pohledávky. Toto pásmo se teď zdvojnásobuje. Začne se tedy vyplácet vydělávat od 16 tisíc do 25 tisíc korun,“ řekl Hůle agentuře ČTK. 

Loni bylo podle Exekutorské komory v exekuci 821 300 lidí. V osobním bankrotu je podle Institutu prevence a řešení předlužení 114 tisíc lidí. Institut zároveň připravil mapu osobních bankrotů a mapu exekucí

Kromě Institutu pomáhá lidem v osobním bankrotu rovněž již zmíněná organizace Člověk v tísni: „S novelou zákona očekáváme také větší poptávku po pomoci, proto jsme zřídili novou help linku, na které naši pracovníci poskytnou lidem potřebné informace,“ dodává Hůle. Organizace zprovoznila také webové stránky, na kterých lidé najdou kromě čísla zmíněné help linky i třeba mapu dluhových poraden.

Podíl osob v osobním bankrotu podle krajů
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení
Osobní bankroty v datech
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...