Dlouhodobí soukromí i firemní dárci neziskových organizací budou daňově zvýhodněni a na podporu organizací zastřešujících neziskové spolky půjdou od roku 2017 tři miliony korun ročně. Alespoň tak to prohlásil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Jiří Dienstbier (ČSSD). Státní politiku vůči neziskovým organizacím do roku 2020 ve středu schválila vláda.
Dienstbier potvrdil, že schválená státní politika počítá se změnou financování neziskových organizací z dotací z dřívějších jednoletých na víceleté. Počítá také s tím, že neziskové organizace, které poskytují nezbytné služby, dostanou smlouvy o dlouhodobé spolupráci. Tuto možnost už resorty letos měly, zatím ji ale využívaly málo.
Od dárců získávají neziskové organizace ročně 1,5 miliardy korun, z veřejných zdrojů šlo v roce 2013 na jejich podporu 12 miliard korun.
V Česku působí 110 tisíc neziskových organizací, od těch, co zajišťují zdravotní a sociální služby, přes organizace hájící lidská či pacientská práva, filantropické organizace až po zájmové spolky například včelařů. Všechny mohou získávat dotace od resortů, krajů, měst, stejně jako jejich zastřešující organizace. Těch je 80, z nich deset všeobecných - a právě mezi ně by se měla rozdělovat třímilionová dotace.
Vláda má poprvé dlouhodobý plán
Vládou schválená politika je první dlouhodobější koncepční materiál, který je rozpracován až do podoby jednotlivých opatření na podporu neziskového sektoru. Poprvé na něm také spolupracovali zástupci neziskových organizací. "Vládní politika vychází z principu podpory trvale udržitelných silných, rozmanitých a nezávislých neziskových organizací, z principu efektivní a transparentní politiky vůči těmto organizacím, včetně financování a legislativních opatření," uvedl ministr.
Vedle daňových výhod pro dlouhodobé dárce řeší například i podporu dobrovolnictví. Práce odváděná dobrovolníky zadarmo by se měla započítávat do příspěvku, kterým se musejí neziskové organizace podílet na spoluúhradě dotovaných projektů. "Neziskové organizace často mají řadu dobrovolníků, kteří vykonávají hodnotnou činnost, ale nemají hotové peníze, aby se mohly podílet na spolufinancování," připomněl ministr.
Místopředsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Pavlína Kalousová doplnila, že téměř 90 procent neziskových organizací jsou dobrovolnické. Aktuálně uplatňuje odpočet 140 tisíc individuálních dárců, to znamená, že ze čtyř milionů ekonomicky aktivních lidí zhruba 3,5 procenta přispívá neziskovkám. Většina dárců přispívá jednorázově, proto se státní politika zaměřuje na posílení dlouhodobého dárcovství, dodala.
Opozice: Vláda nepřišla s žádným novým systémem
"Ten dokument říká, že vláda bude podporovat dlouholeté financování, ale na sestavení systému nedostal pan ministr ani finanční podporu od pana ministra financí. Dokument je o tom, co bychom asi měli dělat a že to dělat budeme, ale není to žádný závazek, nejsou tam žádné termíny," říká expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová. Zároveň k tomu dodává, že pokud k tomu chce ministr Dienstbier skutečně něco udělat, tak by měl oprášit zákon o veřejné prospěšnosti. Ten je postaven na myšlence, že jsou zde neziskovky, které stát nemůže nikdy nahradit, ale vedle toho jsou zde i takové organizace, které jsou zbytné – jako například karetní spolky.
