Vyznají se Češi v daních?

Praha - Ministerstvo financí odhaduje celkovou daňovou zátěž průměrného Čecha na 30 až 40 procent z jeho příjmů. Jiné odhady se ale pohybují ještě výš. Mezi nejdražší věci, které musíme platit, tak patří služby státu. Podle exkluzivního průzkumu, který pro pořad ČT Suma sumárum zpracovala agentura Ipsos, většina Čechů své daňové odvody podhodnocuje.

„Když jsme se dotazovali respondentů, jaká je jejich představa, kolik platí na daních, tak jsou údaje podhodnocené, když se podíváme na celkovou daňovou zátěž,“ uvádí ředitel rozvoje produktů agentury Ipsos Michal Straka.

Až tři čtvrtiny respondentů v průměru uváděly, že platí něco mezi 25 až 40 procenty ze svých příjmů. „Což je číslo, když započteme přímé a nepřímé daně, výrazně podhodnocené, protože celková daňová zátěž je mírně přes 50 procent,“ dodává Straka. Podle agentury Ipsos mají často Češi tendenci podceňovat DPH, která se střádá postupně. I tak tuto daň zhruba 20 procent lidí považuje za největší výdaj. 

Čechy nejvíce trápí daň z příjmů 

Téměř třetina populace ČR odhaduje, že ročně nejvyšší částku zaplatí na dani z příjmů fyzických osob. Asi pětina populace však není schopna vůbec odhadnout, jaká daň je stojí nejvíce peněz. Až 26 procent živnostníků a OSVČ pak odhaduje, že na daních a povinných odvodech zaplatí až polovinu svého ročního příjmu. 

Co bychom měli vědět o daních?

Ladislav Minčič, první náměstek ministra financí 

"Daně, to jsou v podstatě povinně odváděné prostředky, které by měly sloužit k financování všech funkcí státu. Přímými daněmi nazýváme takové daně, které postihují vlastně naše příjmy. Tedy daň z příjmů fyzických osob." 

"Oproti tomu máme nepřímé daně. To jsou zpravidla ty daně, které platíme v ceně zboží nebo služby, kterou pořizujeme. Tedy v okamžik, kdy peníze nikoliv dostáváme, ale zpravidla, když je platíme. Klasická nepřímá daň je všeobecná daň z jakékoliv spotřeby, tedy DPH. A potom existují speciální spotřební daně."

Slovník „mzdových“ pojmů

Hrubá mzda – mzda včetně příplatku, prémií a mzdových náhrad, kterou má zaměstnanec obdržet od zaměstnavatele před odpočtem daně a sociálního a zdravotního pojištení zaměstnance.

Čistá mzda – hrubá mzda snížená o zálohu na daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištení.

Superhrubá mzda – hrubá mzda navýšená o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 procent). Tato částka je pak daňovým základem pro výpočet daně z příjmu zaměstnance. Byla zavedena daňovou reformou v roce 2008 v souvislosti se zavedením rovné daně z příjmu (jednotné sazby 15 procent). Sazba daně z příjmu zaměstnance tak vzhledem k jeho skutečnému příjmu činí 20,10 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...