Berlín - Průmyslová výroba v Německu klesla v srpnu proti předešlému měsíci o čtyři procenta. Jde o nejhlubší pokles výkonu německého průmyslu od počátku roku 2009, kdy vyspělý svět zažíval finanční a ekonomickou krizi. Dnešní údaje spolkového ministerstva hospodářství jsou tak další známkou zhoršující se kondice největší evropské ekonomiky.
Ekonomové v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru snížení produkce o 1,5 procenta a maximálně o tři procenta. V červenci výroba vzrostla o 1,6 procenta. Srpnový výsledek je tak mnohem horší, než čekaly i ty nejpesimističtější předpovědi.
„Průmyslová výroba nyní prochází slabou fází… hloubku poklesu ale zkreslil vliv dovolených,“ uvedlo ministerstvo. Celkově lze v celém třetím čtvrtletí čekat slabý výkon průmyslu, dodal úřad. Propad vedl klíčový zpracovatelský sektor, jehož produkce se snížila o 4,8 procenta; z toho výroba investičního zboží klesla o 8,8 procenta. Produkce stavebnictví oslabila o dvě procenta, zatímco výkon energetiky mírně stoupl.
Podle pondělních údajů se zakázky německých průmyslových podniků v srpnu propadly o 5,7 procenta, což byl rovněž jejich nejprudší pokles od roku 2009. Vláda kancléřky Angely Merkelové připisuje současnou situaci běžnému útlumu během letních měsíců, krizím na Ukrajině a na Blízkém východě.
Zároveň ale přiznává, že Německo si teď dopřává víc, než by mělo. Místo investic do infrastruktury zvyšuje důchody a zavedlo minimální mzdu. Proti těmto rozhodnutím už se postavila i část prominentních podnikatelů. Poukazují na to, že byznys přestává Německu věřit a investuje raději jinde. To podkopová základy prosperity, které se naši západní sousedé v posledních letech těšili.
Problémy má i Francie – její nezaměstnanost a státní dluh jsou na vrcholu, zato ekonomický růst je skoro na nule. Druhá největší evropská ekonomika podle některých táhne eurozónu ke dnu. Německé zpomalení je proto pro Francouze špatnou zprávou. Ještě nedávno přitom Paříž a Berlín platily za dva hlavní motory evropského hospodářství.
