Vyšší daň z hazardu se o tři roky odsouvá

Praha – V programovém prohlášení slibovala Nečasova vláda zdanění hazardu dvacetiprocentní daní. Inkoust na něm ještě ani nestačil zaschnout a už se zdá, že loterijní společnosti a další provozovatelé hazardních her o část svých zisků jen tak nepřijdou. Novela loterijního zákona, kterou nyní chystá resort financí, s vyšší zdaněním nepočítá. Podle ministra Miroslava Kalouska na tak zásadní krok úřad potřebuje čas a pouhá novela na něj nestačí. Kalousek novou daň odkládá i přesto, že by přinesla tolik potřebné miliardy do napjatého státního rozpočtu.

„To je velký zásah do celé ekonomiky loterijního průmyslu. My si myslíme, že to musí být součástí celého nového zákona o loteriích, to znamená, že by to mohlo platit od začátku roku 2013,“ informoval náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Dodal však, že i termín 2013 bude velmi těžké dodržet. Na kompletně nový zákon totiž čeká hazard už několik let a dosavadní jednání o něm zatím vždy ztroskotala.

Odsunutí plošného zdanění hraje provozovatelům hazardu do karet

2 minuty
Reportáž Zuzany Luňákové
Zdroj: ČT24

Podle současné zákonné úpravy loterijní společnosti žádnou daň ze svých zisků neplatí. Odvádějí místo toho 6 až 20 procent svých zisků na dobročinné účely. Okamžité zavedení zdanění by mohlo některé provozovatele zruinovat. Odklad jim umožní se na změnu připravit. „Bude to určitě dost dobrý čas k tomu, aby všichni vymysleli nějakou rozumnou variantu, jak se s tím poměrně velkým nárůstem daňového zatížení vyrovnat,“ podotkl výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman.

S bezodkladným zavedením nové daně by mohla mít problémy třeba Sazka. Její akcionáři, tedy sportovní kluby, by pak neměli peníze na splácení dluhu z vysočanské O2 Areny a někteří ani na svou vlastní činnost. Sportovcům totiž chybí peníze už dnes. Český svaz tělesné výchovy dokonce jednu chvíli zvažoval i prodej bývalého spartakiádního stadionu na Strahově.

„Nás znepokojilo, že nejsou nastaveny přesné mechanismy, jakým způsobem bude tento odvod vypočítáván, co lze odpočítávat od tohoto odvodu a jakým způsobem to bude řešeno vůči naší společnosti Sazka,“ obává se nové daně předseda Českého svazu tělesné výchovy Pavel Kořán. Odklad zákona byť jen o tři roky podle něj pomůže. Právě v těchto letech totiž budou nejvyšší splátky za O2 Arenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...