Praha - Plat vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je v průměru o 30 procent vyšší než průměrný plat středoškoláků, kteří mají maturitu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Profesia. Studium vysoké školy se začne vyplácet po 11 letech práce, kdy vysokoškoláci dotáhnou ztrátu z let, kdy nevydělávali. V aktivním věku pak můžou počítat s platem v průměru o 41 procent větším, než na jaký dosáhnou středoškoláci bez maturity.
Zatímco vysokoškolský průměr vychází na téměř 29 900 korun měsíčně, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru 20 900 a středoškoláci bez maturity jen 17 500 korun.
Studium na vysoké škole ale má i svoje nevýhody. Vysokoškoláci přicházejí na trh práce až po pěti letech studia. V té době si středoškoláci už vydělávají a celkem si připíší víc než jeden milion korun. Hned po nástupu do zaměstnání ale vysokoškoláci začínají tento rozdíl dohánět. Zatímco průměrný pětadvacetiletý absolvent vysoké školy vydělává jen asi o tisícovku víc, postupem času se nůžky mezi oběma skupinami rychle rozevírají. Ve třiceti má tak vysokoškolák o devět tisíc víc a o dalších pět let později je na jeho výplatní pásce dokonce o 15 500 vyšší částka než u jeho vrstevníka s maturitou.
Za předpokladu, že náklady na život jsou pro vysokoškoláka a středoškoláka stejné, a to samé platí i pro rychlost růstu či poklesu jejich mzdy, po deseti letech a 11 měsících, tedy asi ve 34 letech, se celoživotní příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají. Rozdíl výplat za každý další měsíc už pak představuje čistý zisk za čas investovaný do vzdělání.
Školné by moc nezměnilo
Situace by se nejspíš příliš nezměnila, ani kdyby studenti na vysokých školách začali platit školné, záleželo by ale na jeho výši. „V případě zpoplatněného vysokoškolského studia, řekněme 20 tisíci korunami na rok, by se doba, za kterou se příjmy vyrovnají, prodloužila jen o necelý rok na 11 let a šest měsíců,“ vysvětlil projektový manažer společnosti Profesia Miroslav Dravecký.
Doba, kdy vysokoškoláci mají šanci získat výrazně zajímavější a lépe placenou práci, nicméně podle odborníků nebude trvat dlouho. Absolventů vysokých škol totiž v Česku v posledních letech rychle přibývá, v roce 2017 bude mít v populaci od 24 do 35 let diplom polovina lidí. Pak se zřejmě začnou stírat i rozdíly v platech a zaměstnanosti mezi vysokoškoláky a lidmi s nižším vzděláním. Třeba ve Španělsku, Velké Británii nebo Francii už proto pozice jako zdravotní sestra nebo administrativní pracovník vykonávají lidé s titulem.
