Výplatní páska i o tisícovku vyšší. Přidáno dostanou skoro všichni

6 minut
Události: Letos porostou i mzdy v soukromém sektoru
Zdroj: ČT24

Někde už se dohodli, někde ještě vyjednávají – nastalo období, kdy odbory jednají se zaměstnavateli o nových kolektivních smlouvách, tedy hlavně o svých mzdách. A právě ty by měly letos podle odhadu České bankovní asociace růst o čtyři procenta a příští rok pak o další čtyři. Na druhou stranu jen nepatrně dostanou podle odborů přidáno lidé v sociálních službách nebo v kultuře.

Finanční krize je definitivně pryč, průmyslu se daří, stavebnictví se konečně odrazilo ode dna, nezaměstnanost klesla a lidé se nebojí utrácet. Česká ekonomika loni rostla více než čtyřprocentním tempem a i letos se očekává růst přes dvě procenta. Na řadu tak přišlo nejen zvyšování platů ve veřejném sektoru, ale přidávat chtějí i zaměstnavatelé v soukromé sféře.

„V naší společnosti je tradiční, že se vždy přidávalo spíš do těch pohyblivých složek mzdy – do odměn. To že teď rostou, a to opakovaně, tarifní mzdy, tak to je opravdu novinka,“ říká mluvčí strojírenských Vítkovic Eva Kijonková.

Ve Vítkovicích se na zvyšování mezd už dohodli, na řadě míst ale odboráři s vedením stále vyjednávají. Například v ostravském ArcelorMittalu mají čas do konce ledna. „Projednáváme celou kolektivní smlouvu, jejíž platnost teď skončí, a ne pouze mzdovou část,“ dodává mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Vedle zvýšení mezd budou některé firmy letos své zaměstnance motivovat i ve formě benefitů. Některé kolektivní smlouvy obsahují dokonce ujednání, že mzdy se budou zvyšovat v návaznosti na lepší hospodářské výsledky, u jiných firem je zase ve smlouvách zmíněna inflace.

Každý rok o pět procent víc?

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje, aby se mzdy zvyšovaly každý rok, a to všude o pět procent. Sami odboráři ale očekávají, že v některých oborech by mohly mzdy poskočit ještě o něco víc. „Poměrně zajímavě to vypadá v oblasti chemického průmyslu… a určitě by to mohlo být v oblasti obchodu. A myslíme si, že ten tlak, který je u kolektivního vyjednávání v oblasti dopravy, by také mohl přinést poměrně dynamičtější růst,“ dodává předseda ČMKOS Josef Středula.

Zaměstnavatelé ale namítají, že podmínky pro zvýšení mezd jsou podnik od podniku odlišné. „Celkově ten prostor není na pět procent a v některých případech nebude ani na čtyři procenta,“ oponuje prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

11 minut
Ekonomika ČT24: Kdo dostane letos přidáno?
Zdroj: ČT24

Přidáno dostane i řada zaměstnanců firem, kde odbory nejsou. Zvyšování platů zde neprobíhá plošně, ale individuálně – podle zásluh. Dobrý zaměstnanec tak může mít letošní výplatnici vyšší i o více než oněch pět procent.

Problém je zde ale jinde. Protože je na českém pracovním trhu dlouhodobě nedostatek kvalitních odborníků, a to zejména v technických oborech, jsou někteří zaměstnanci dokonce přepláceni. „Přeplácíme třeba i profese, které bychom před třemi, pěti lety brali za úplně jiné peníze,“ potvrzuje majitelka společnosti Audacio Pavla Břečková.

Ne každý se ale letos může těšit na vysoký růst mezd. Podle odborářů se totiž například lidem pracujícím v sociálních službách nebo v kultuře zvednou mzdy pouze nepatrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
včera v 12:24

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
včera v 07:43

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
11. 2. 2025

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025
Načítání...