Vyplatí se pojištění schopnosti splácet?

Praha - S nabídkou pojištění k hypotékám, kreditním kartám či leasingu se v posledních letech roztrhl pytel. Když budeme něco kupovat na úvěr nebo si brát půjčku, obvykle dostaneme i nabídku na pojištění schopnosti splácet, které má pokrýt splácení půjčky v případě nepříznivé životní situace. Banka nás bude přesvědčovat, že s pojištěním je půjčka výhodnější či bezpečnější. Je to ale skutečně tak?

Na pojištění má zájem věřitel

Creditor (payment) protection insurance neboli pojištění ochrany věřitele (schopnosti splácet) je nabízeno jako automatická či volitelná součást kreditních karet, hypoték, spotřebitelských úvěrů a leasingu. Jde o produktový balíček, který obvykle zahrnuje krytí rizika nesplacení dluhu pro případ úmrtí dlužníka, jeho invalidity a pracovní neschopnosti.

Rozšířené pojištění zahrnuje navíc krytí rizika nezaměstnanosti. Na rozdíl od běžného úvěrového životního pojištění pro případ úmrtí má tedy širší pojistnou ochranu. Pojistné plnění pro případ vyjmenovaných událostí není vyplaceno přímo pojištěnému dlužníkovi, ale je vinkulováno ve prospěch poskytovatele půjčky. V závislosti na zahrnuté pojistné ochraně a bance zvedne toto pojištění měsíční splátku dluhu o tři až deset procent.

Pozor na různá omezení

Nevýhodou pojištění ochrany schopnosti splácet jako balíčkového produktu bývá to, že v řadě případů nemusí nabízet plnohodnotné pojistné krytí. Tak například ve smlouvě může být omezena horní hranice plnění v případě úmrtí držitele hypotéky. Banka může být v případě úmrtí pojištěného nebo neschopnosti splácet z důvodu trvalé invalidity ochotna hradit úvěr jen do určité výše, například 3,5 milionu korun. Pokud bude hypotéka vyšší, je třeba se připojistit.

Pro případ pracovní neschopnosti či nezaměstnanosti pojišťovna obvykle hradí jen maximálně 12 měsíčních splátek. Plní pouze v případě, že nezaměstnanost či pracovní neschopnost trvá déle než 30 až 90 dnů (klient musí být nahlášen na úřadu práce). Jakmile dlužník začne znovu pracovat nebo skončí pojištěná doba, musí dál pokračovat ve splácení dluhu. Pojištění pro případ těchto rizik se tedy často nevztahuje na aktuální zůstatek dluhu, ale jen na dočasný výpadek splátek, což nemusí být vždy dostatečné řešení.

V případě pojištění hospitalizace bývají podmínky ještě přísnější. Zatímco individuální pojistky umožňují výplatu dávky i za celý rok, v pojištění schopnosti splácet je možné najít omezení v plnění třeba maximálně za 30 dní pobytu v nemocnici.

V případě invalidity se obvykle plní 12 splátek, pouze pokud nedojde ke zlepšení zdravotního stavu, pojišťovna doplatí zbytek úvěru. Invalidita musí být ohodnocena jako trvalá, samotné přiznání invalidity třetího stupně správou sociálního zabezpečení nezakládá nárok na plnění pojišťovny. Obdobně v případě nezaměstnanosti musí být pojištěný nejprve měsíc či dva v evidenci úřadu práce a prokazatelně práci hledat, teprve pak má nárok na pojistné plnění.

Mnohdy se v pojistných podmínkách pojištění schopnosti splácet setkáváme s výlukou typu: „Pojišťovna neplní při událostech na následky nemocí nebo úrazů, ke kterým došlo před počátkem pojištění a byly diagnostikovány před počátkem pojištění.“ Takové pojištění je tedy pouze pro zdravé jedince, kteří dosud neměli žádný závažnější zdravotní problém. Tyto nuance v pojistných podmínkách si musí klient nastudovat sám, na přepážce banky na ně většinou není čas.

U každého jiné podmínky

To je další ze záludností. Příslušná banka sjednává rámcovou smlouvu s pojišťovnou a klientům je zveřejněna prováděcí smlouva. Ačkoliv pojištění má stejný název, rozsah krytí se u jednotlivých bank a produktů různí. Nezbývá než pečlivě číst veškeré podmínky přiložené k pojištění.

Ani to však nemusí stačit, neboť veškeré informace nemusíte od bankovního úředníka dostat. Například anglické banky v souvislosti s tímto pojištěním dostaly v poslední době již několik pokut za takzvaný mis-selling, tedy prodej produktu, který neodpovídá potřebám klienta. Lidé nezískali od banky dostatek informací o podmínkách pojištění, a nemohli se tedy rozhodnout, zda je pro ně pojistka vhodná, nebo ne.

V Česku byly medializovány případy, kdy si klient stěžoval na neplnění pojišťovny v případě pojištění schopnosti splácet. Bývá totiž časté, že u těchto pojištění je velmi zjednodušený zdravotní dotazník, který má ověřit, zda je dlužník v dobré zdravotní kondici. Pokud není úplně zdravý, nemusí vzniknout nárok na plnění, na což by ho však měl bankovní úředník upozornit.

Kdy se pojištění vyplatí

I přes řadu omezení, může být pojištění schopnosti splácet pro některé dlužníky užitečné. Bývá totiž ve srovnání s individuálním životním pojištěním levnější, a to především u starších klientů. Pojistné se totiž neodvíjí od věku klienta, ale od výše splátky. Z pohledu ceny se tedy jeho uzavření vyplatí. Přes tuto cenovou výhodu je však vždy nutné vědět, co dané pojištění skutečně kryje, a teprve na základě toho se rozhodnout, zda nabídku banky na pojištění dluhu přijmout, nebo se obrátit na služby finančního poradce.

K nabídkám pojištění schopnosti splácet se jako v mnoha jiných případech vyplatí vždy přistupovat s rozvahou, protože toto pojištění navýší splátky dluhu a tím zvýší vaše finanční zatížení. Je s ním také spojeno mnoho výluk.

Co dělat, když jsme se nepojistili a nemůžeme splácet?

Když se klient nepřipojistí a nastane situace, že hypotéku nemůže splácet, měl by začít okamžitě komunikovat s bankou. Na určitý počet měsíců je možné s bankou dohodnout odpuštění plateb, při dlouhodobé platební neschopnosti však pochopitelně hrozí exekuce zastavené nemovitosti. Další cestou je vzít si krátkodobý úvěr nebo hledat osobu, která převezme dluh, například rodinný příbuzný či jiná důvěryhodná osoba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 4 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 5 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...