Vyplatí se pojištění schopnosti splácet?

Praha - S nabídkou pojištění k hypotékám, kreditním kartám či leasingu se v posledních letech roztrhl pytel. Když budeme něco kupovat na úvěr nebo si brát půjčku, obvykle dostaneme i nabídku na pojištění schopnosti splácet, které má pokrýt splácení půjčky v případě nepříznivé životní situace. Banka nás bude přesvědčovat, že s pojištěním je půjčka výhodnější či bezpečnější. Je to ale skutečně tak?

Na pojištění má zájem věřitel

Creditor (payment) protection insurance neboli pojištění ochrany věřitele (schopnosti splácet) je nabízeno jako automatická či volitelná součást kreditních karet, hypoték, spotřebitelských úvěrů a leasingu. Jde o produktový balíček, který obvykle zahrnuje krytí rizika nesplacení dluhu pro případ úmrtí dlužníka, jeho invalidity a pracovní neschopnosti.

Rozšířené pojištění zahrnuje navíc krytí rizika nezaměstnanosti. Na rozdíl od běžného úvěrového životního pojištění pro případ úmrtí má tedy širší pojistnou ochranu. Pojistné plnění pro případ vyjmenovaných událostí není vyplaceno přímo pojištěnému dlužníkovi, ale je vinkulováno ve prospěch poskytovatele půjčky. V závislosti na zahrnuté pojistné ochraně a bance zvedne toto pojištění měsíční splátku dluhu o tři až deset procent.

Pozor na různá omezení

Nevýhodou pojištění ochrany schopnosti splácet jako balíčkového produktu bývá to, že v řadě případů nemusí nabízet plnohodnotné pojistné krytí. Tak například ve smlouvě může být omezena horní hranice plnění v případě úmrtí držitele hypotéky. Banka může být v případě úmrtí pojištěného nebo neschopnosti splácet z důvodu trvalé invalidity ochotna hradit úvěr jen do určité výše, například 3,5 milionu korun. Pokud bude hypotéka vyšší, je třeba se připojistit.

Pro případ pracovní neschopnosti či nezaměstnanosti pojišťovna obvykle hradí jen maximálně 12 měsíčních splátek. Plní pouze v případě, že nezaměstnanost či pracovní neschopnost trvá déle než 30 až 90 dnů (klient musí být nahlášen na úřadu práce). Jakmile dlužník začne znovu pracovat nebo skončí pojištěná doba, musí dál pokračovat ve splácení dluhu. Pojištění pro případ těchto rizik se tedy často nevztahuje na aktuální zůstatek dluhu, ale jen na dočasný výpadek splátek, což nemusí být vždy dostatečné řešení.

V případě pojištění hospitalizace bývají podmínky ještě přísnější. Zatímco individuální pojistky umožňují výplatu dávky i za celý rok, v pojištění schopnosti splácet je možné najít omezení v plnění třeba maximálně za 30 dní pobytu v nemocnici.

V případě invalidity se obvykle plní 12 splátek, pouze pokud nedojde ke zlepšení zdravotního stavu, pojišťovna doplatí zbytek úvěru. Invalidita musí být ohodnocena jako trvalá, samotné přiznání invalidity třetího stupně správou sociálního zabezpečení nezakládá nárok na plnění pojišťovny. Obdobně v případě nezaměstnanosti musí být pojištěný nejprve měsíc či dva v evidenci úřadu práce a prokazatelně práci hledat, teprve pak má nárok na pojistné plnění.

Mnohdy se v pojistných podmínkách pojištění schopnosti splácet setkáváme s výlukou typu: „Pojišťovna neplní při událostech na následky nemocí nebo úrazů, ke kterým došlo před počátkem pojištění a byly diagnostikovány před počátkem pojištění.“ Takové pojištění je tedy pouze pro zdravé jedince, kteří dosud neměli žádný závažnější zdravotní problém. Tyto nuance v pojistných podmínkách si musí klient nastudovat sám, na přepážce banky na ně většinou není čas.

U každého jiné podmínky

To je další ze záludností. Příslušná banka sjednává rámcovou smlouvu s pojišťovnou a klientům je zveřejněna prováděcí smlouva. Ačkoliv pojištění má stejný název, rozsah krytí se u jednotlivých bank a produktů různí. Nezbývá než pečlivě číst veškeré podmínky přiložené k pojištění.

Ani to však nemusí stačit, neboť veškeré informace nemusíte od bankovního úředníka dostat. Například anglické banky v souvislosti s tímto pojištěním dostaly v poslední době již několik pokut za takzvaný mis-selling, tedy prodej produktu, který neodpovídá potřebám klienta. Lidé nezískali od banky dostatek informací o podmínkách pojištění, a nemohli se tedy rozhodnout, zda je pro ně pojistka vhodná, nebo ne.

V Česku byly medializovány případy, kdy si klient stěžoval na neplnění pojišťovny v případě pojištění schopnosti splácet. Bývá totiž časté, že u těchto pojištění je velmi zjednodušený zdravotní dotazník, který má ověřit, zda je dlužník v dobré zdravotní kondici. Pokud není úplně zdravý, nemusí vzniknout nárok na plnění, na což by ho však měl bankovní úředník upozornit.

Kdy se pojištění vyplatí

I přes řadu omezení, může být pojištění schopnosti splácet pro některé dlužníky užitečné. Bývá totiž ve srovnání s individuálním životním pojištěním levnější, a to především u starších klientů. Pojistné se totiž neodvíjí od věku klienta, ale od výše splátky. Z pohledu ceny se tedy jeho uzavření vyplatí. Přes tuto cenovou výhodu je však vždy nutné vědět, co dané pojištění skutečně kryje, a teprve na základě toho se rozhodnout, zda nabídku banky na pojištění dluhu přijmout, nebo se obrátit na služby finančního poradce.

K nabídkám pojištění schopnosti splácet se jako v mnoha jiných případech vyplatí vždy přistupovat s rozvahou, protože toto pojištění navýší splátky dluhu a tím zvýší vaše finanční zatížení. Je s ním také spojeno mnoho výluk.

Co dělat, když jsme se nepojistili a nemůžeme splácet?

Když se klient nepřipojistí a nastane situace, že hypotéku nemůže splácet, měl by začít okamžitě komunikovat s bankou. Na určitý počet měsíců je možné s bankou dohodnout odpuštění plateb, při dlouhodobé platební neschopnosti však pochopitelně hrozí exekuce zastavené nemovitosti. Další cestou je vzít si krátkodobý úvěr nebo hledat osobu, která převezme dluh, například rodinný příbuzný či jiná důvěryhodná osoba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...