Vyostřený spor mezi ArcelorMittal a Paříží skončil dohodou

Paříž - Ocelárny ArcelorMittal nakonec vyřešily spor s francouzskou vládou o ztrátovou provozovnu ve Florange. Firma sice dvě vysoké pece uzavřela, nyní ale slíbila další investice do ocelárny za 180 milionů eur (4,5 miliardy korun). Díky investicím rozprostřeným do pěti let Florange nepřijde o žádná pracovní místa. Firma se tak chce vyhnout zestátnění oceláren, kterým pohrozil francouzský prezident Francois Hollande v případě, že firma pracovní místa nezachová.

Vláda hrozila firmě, že pokud pece uzavře, převezme celou ocelárnu pod svou správu. „Vláda se rozhodla nejít cestou dočasného zestátnění,“ řekl francouzský premiér Jean-Marc Ayrault tři hodiny před stanovenou uzávěrkou jednání o Florange. „Žádné propouštění z důvodu nadbytečnosti nenastane,“ dodal premiér.

NÁZORY PROTI MITTALOVI

Arnaud Montebourg, francouzský ministr pro reindustrializaci:

„My už Mittala ve Francii nechceme, protože oni Francii nerespektují.“ 

Edouard Martin, zástupce odborů ArcelorMittal:

„S prezidentem firmy Mittalem není možné žádné jiné řešení než znárodnění, protože nechce ustoupit. Stát je jediný, který může zasáhnout.“ 

ArcelorMittal potřeboval ve Florange uzavřít kvůli dlouhodobé nerentabilnosti dvě vysoké pece, které zaměstnávají asi 600 lidí z celkového počtu 2 700 pracovníků ocelárny. Francouzský prezident chtěl pece zachovat otevřené a hrozil, že pokud je firma nechá zavřít, vláda celou ocelárnu zestátní. Později ale svá vyjádření zmírnil a říkal, že mu jde hlavně o pracovní místa.
   
Hrozby zestátnění posílily obavy investorů ze snahy socialistické vlády vměšovat se do podnikání. Záměr znárodnit ocelárnu tento týden ostře kritizovali přední francouzští podnikatelé.

ArcelorMittal
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/Antoniol Antoine

Francie má historicky nejvyšší nezaměstnanost a znárodnění by mohlo potkat i jiné firmy, které uvažují o propouštění

Francie chce zachránit především pracovní místa. Ve Francii je bez práce nejvíce lidí za 13 let, a to přes tři miliony. Také proto už vláda nechce dalších 629 míst riskovat. Celý spor přitom znamená ohrožení pro další podniky. Nevědí totiž, kde by se státní zásahy zastavily. 

„Jestli jde o to vyvinout nějaký tlak, nebo vyhrožovat, je to absolutně neakceptovatelné. Je to skandál. Znárodnění je zkrátka zabavení majetku,“ argumentuje šéfka federace francouzských zaměstnavatelů Laurence Parisotová. 

Jenže ArcelorMittal potřebuje rozsáhlé změny, protože ve třetím čtvrtletí celosvětově prodělal v přepočtu skoro 14 miliard korun. Působí mimo jiné i v České republice, v Ostravě provozuje největší tuzemský hutní podnik.

ArcelorMittal chce ve Florange uzavřít dvě vysoké pece, které zaměstnávají přes 600 lidí z celkového počtu 2 700 pracovníků ocelárny. Francouzský prezident François Hollande chce pece, které jsou podle Arceloru nerentabilní, zachovat otevřené.

2 minuty
Francie hrozí Arceloru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jednání koalice bude hlavně o rozpočtu, řekl Havlíček

Lídři vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů se v úterý před začátkem jednání sněmovny sešli ke koaličnímu jednání. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček řekl, že hlavním tématem bude nejspíše státní rozpočet na příští rok, jehož opětovné zaslání požadují po vládě v demisi Petra Fialy (ODS). Tématem budou pravděpodobně i záležitosti, které má na programu sněmovna. Tu čeká tento týden především druhé kolo tajné volby místopředsedů, ale také naplnění výborů členy a založení stálých komisí.
08:17Aktualizovánopřed 53 mminutami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 3 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 5 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
před 20 hhodinami

Bulharsko posiluje bezpečnost v rafinerii Lukoil, chce ji zestátnit

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.
před 21 hhodinami

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
včera v 07:30

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
9. 11. 2025

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
9. 11. 2025
Načítání...