Praha - Vyšší poplatky za vyjímání zemědělské půdy z fondu mají státní pokladně ročně přilepšit až jednou miliardou korun navíc. V současné době se vybírají tři až čtyři miliardy. Ke změně má dojít v základním principu výměry poplatků, nejvyšší poplatky mají nově odvádět žadatelé o půdu v okolí velkých měst a dálnic, naopak snížit se mají poplatky za regionální půdu.
Na předložení nového zákona o ochraně půdy a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu sněmovně se dohodli ministři zemědělství a životního prostředí Ivan Fuksa a Pavel Drobil. Podle Fuksy je půda v chráněných oblastech už ošetřena jinými zákony. Nová podoba poplatků by podle něj měla motivovat investory, aby šli se svými záměry dál od velkých měst, využívali vnitřní prostory obcí a opuštěné průmyslové areály. Zákon by měl také pomoci přinést nová pracovní místa na venkov.
Dosud však není návrh propočítán, až na ceny za jednotlivé hektary. Autoři záměru nyní hledají míru zvýšení v jednotlivých typech lokalit tak, aby znamenala splnění všech očekávání.
Zvýšení poplatků za zemědělskou půdu totiž bude znamenat významný zásah do rozpočtů investorů do solární energetiky a odradí je od stavění fotovoltaických panelů v polích. Tento argument hodlá Drobil použít i při přesvědčování poslanců ODS před hlasováním o předloze. ODS totiž podobný návrh z dílny Strany zelených v minulém volebním období ani nepustila do projednávání sněmovnou.
Pod novou zástavbou zmizí v Česku každý den pět hektarů půdy. Ekologové zvlášť upozorňují na nesystémovou zástavbu v okolí měst. Nové zákony mají podle ministrů hlídat půdu jako strategicky důležitou komoditu.
