Stotisícová výhra v hazardní hře v budoucnu nemusí znamenat tutéž sumu pro výherce. Vláda počítá s patnáctiprocentní daní pro hráče, jejichž příjem například ze sázky jde právě nad 100 tisíc korun. Zároveň kabinet počítá s vyššími odvody společností, které sázky a hazardní hry provozují. Firmy ovšem návrh odmítají s tím, že byl předložený bez předchozí odborné analýzy a povede pouze k poškození celého trhu.
Hazardní sektor zřejmě čeká větší daňové zatížení. Má se dotknout provozů i jejich návštěvníků. Provozovatelé kasin a pořadatelé turnajů tak mají obavu, že přijdou o hráče, především ty zahraniční. „Ty lidi, kteří přijedou, zahrají si a odlétají, můžeme rovnou odepsat, protože s touhle daní tady nikdo hrát nebude,“ poznamenal ředitel Rebuy Stars David Huspeka.
Odvod státu by se neměl vyhnout ani kurzovým sázkařům. Například Michal Sirový se jako profesionální sázkař soustředí na politiku, sezonu tak má především v období voleb. Ani při těch není výhra nad sto tisíc výjimkou. „Třeba když byly volby prezidenta na Slovensku nebo v Čechách, tak by se mi to stalo u desítek sázek,“ poznamenal Sirový.
- Za minulý rok prosázeli lidé v tuzemsku téměř 250 miliard korun, v porovnání s rokem před tím jde o nárůst o víc než 11 procent. Rostl také objem vyplacených výher o více než 18 procent na 218,2 miliardy. Naopak si ve svých ziscích pohoršili provozovatelé hazardních her.
V případě zavedení nové daně by se musel některým méně výhodným sázkám vyhýbat. A to by zřejmě začali dělat i kurzoví sázkaři, kteří se specializují na sport. Při nižších kurzech by se kvůli hrubému zdanění totiž mohli dostat i do minusu.
Například nejvyšší sázka na letošní hokejové mistrovství světa v Bratislavě činila 600 tisíc při kurzu 1,17:1. Zatímco výhra bez zdanění představuje více než 700 tisíc, po patnáctiprocentním zdanění by výherce dostal 597 700 korun.
Od provozovatelů sázek tak zněla kritika, že stát nepochopitelně nutí sázkaře do většího rizika.
Ministerstvo ovšem reagovalo, že chce danit čisté výhry, tedy například při sázce 100 tisíc korun při kurzu 1,1:1 by sázkař vyhrál 110 korun hrubého, daň by se počítala pouze z čisté výhry 10 tisíc korun a činila by 1500 korun.
Odpůrci kritizují absenci odborné debaty
Problém vidí provozovatelé kasin i u zavedení daně z čisté výhry. Například ruletu v Česku není ze zákona možné hrát s elektronickými vklady, evidence výher by tak hru výrazně komplikovala.
„Kdybychom to museli zaznamenávat, tak bychom museli spočítat jednotlivé žetony ke každému hráči, což by zabralo spoustu času, někdy by to ani nebylo možné, takže bychom se třeba museli podívat i na kamery,“ popsal krupiér David Černý.
Odpůrcům návrhu dále vadí, že neměli možnost ministerstvo na výhrady k zákonu upozornit. „Nebyl projednán v připomínkovém řízení a nebyl probrán s jednotlivými vládními resorty, ale byl schválen vládou. I přesto, že tenhle návrh v tuhle chvíli není nikde dostupný. Z toho je zřejmé, že žádná odborná debata k návrhu nebyla vedena,“ upozornil ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola.
„Proč tady vůbec je osvobození z výher?“ ptá se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „My tím zjednodušujeme zákon o dani z příjmu a navíc rušíme osvobození, které nemá logiku,“ uvedla.
Obě strany návrhu se také neshodují ve výši finančního přínosu pro státní rozpočet. Zatímco ministerstvo od něj očekává víc než 3,5 miliardy korun, provozovatelé tvrdí, že i když nedojde k odlivu hráčů, nevydělá stát víc než miliardu korun.
O návrhu nyní začaly obě strany jednat. O zrušení ale ministerstvo podle šéfky resortu nepřemýšlí.
