Praha - Vláda souhlasí s dlouhodobou koncepcí hospodaření v lesích ve správě státního podniku Lesy ČR (LČR) od roku 2012, nazývanou ministerstvem zemědělství také Dřevěná kniha. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Nečas. Návrh od svého zveřejnění loni v prosinci vyvolává kontroverze. Nelíbí se například menším dřevařským firmám, ekologům a soukromým vlastníkům lesů. Kritizuje jej také opozice. Zakázky na lesnické práce spadnou do klína jen velkým firmám. Vypíšou se pro větší územní celky, které menší podnikatelé nedokážou obhospodařit.
Vláda souhlasí s kontroverzní Dřevěnou knihu
Podle Hnutí Duha plán ministra Fuksy ohrožuje české lesy jako takové. Lesy totiž budou v rukou velkých firem bezohledně drancovány. „LČR nejsou továrna na dřevo. Pěstování lesa trvá desítky let a práce se musí průběžně přizpůsobovat proměnám přírodních podmínek,“ píše na svém webu.
Dřevěnou knihu kritizovali také někteří politici. Proti se stavěli ministři za Věci veřejné a výhrady měl i ministr zahraničí za TOP 09 Karel Schwarzenberg, který sám lesy vlastní.
Reportáž Jiřího Böhma (zdroj: ČT24)
Odpůrci materiálu nejčastěji koncepci kritizují kvůli tomu, že prý zvýhodňuje velké těžařské firmy na úkor malých a středních lesníků a dřevařů, kteří se v důsledku tendrů nedostanou ke dřevu. Při něm vytěžené dřevo prodává sám vlastník lesa. Těžební firma prodává službu v podobě těžebních prací.
Tento model používají například Rakouské spolkové lesy, státní lesy v Bavorsku, Sasku, Polsku či Maďarsku, ale také obce a soukromí vlastníci v ČR, stejně jako druhý významný správce státních lesů v ČR, Vojenské lesy a statky.
Lesy v Česku
V Česku je zhruba 60 procent lesů státních, více než 80 procent z toho obhospodařují LČR. Obce a města vlastní přes 16 procent lesů, více než 19 procent lesů patří soukromým fyzickým osobám, necelá tři procenta osobám právnickým. Stále nejsou dokončeny církevní restituce a ve vlastnictví státu tak zůstává zhruba 180 tisíc hektarů církevních lesů.
Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej sami i prodávat. Pětinu vytěženého dřeva ovšem budou muset nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na některé menší zpracovatele.
Nový systém lesnických tendrů začne platit od příštího roku. Ministerstvo zvolený model hájí. Jeho větší výhodnost prý dokazuje srovnání z let 2008 a 2009, kdy souběžně na polovině území LČR prodávaly dřevo ve vlastní režii a na druhé polovině území si jej obchodovaly samy těžařské firmy.
V komisích sedí zástupci velkých dřevařských firem
V případě, že by byl v obou letech použit ministerstvem prosazovaný model „při pni“ na celém území, vydělaly by podle analýzy LČR v roce 2008 o 592 milionů korun více, v roce 2009 pak o 613 milionů Kč.
Jenže kritici výsledky analýzy zpochybňují. Podle Hnutí Duha tvořili pět z osmi členů komise, která model „při pni“ doporučila, zástupci velkých dřevařských firem, pro něž je výhodný.
Vláda dále přerušila debatu o Lisabonu
Vláda dnes také na týden přerušila debatu o dodatku Lisabonské smlouvy o fungování unijních institucí, na kterém se v druhé polovině prosince shodly země EU a který má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro státy v hospodářských potížích. Premiér Nečas uvedl, že o věci chce ještě jednat s prezidentem Václavem Klausem a sociálními demokraty, kteří mají po podzimních volbách hlavní slovo v Senátu.