Praha - Vláda souhlasí s dlouhodobou koncepcí hospodaření v lesích ve správě státního podniku Lesy ČR (LČR) od roku 2012, nazývanou ministerstvem zemědělství také Dřevěná kniha. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Nečas. Návrh od svého zveřejnění loni v prosinci vyvolává kontroverze. Nelíbí se například menším dřevařským firmám, ekologům a soukromým vlastníkům lesů. Kritizuje jej také opozice. Zakázky na lesnické práce spadnou do klína jen velkým firmám. Vypíšou se pro větší územní celky, které menší podnikatelé nedokážou obhospodařit.
Podle Hnutí Duha plán ministra Fuksy ohrožuje české lesy jako takové. Lesy totiž budou v rukou velkých firem bezohledně drancovány. „LČR nejsou továrna na dřevo. Pěstování lesa trvá desítky let a práce se musí průběžně přizpůsobovat proměnám přírodních podmínek,“ píše na svém webu.
Dřevěnou knihu kritizovali také někteří politici. Proti se stavěli ministři za Věci veřejné a výhrady měl i ministr zahraničí za TOP 09 Karel Schwarzenberg, který sám lesy vlastní.
Odpůrci materiálu nejčastěji koncepci kritizují kvůli tomu, že prý zvýhodňuje velké těžařské firmy na úkor malých a středních lesníků a dřevařů, kteří se v důsledku tendrů nedostanou ke dřevu. Při něm vytěžené dřevo prodává sám vlastník lesa. Těžební firma prodává službu v podobě těžebních prací.
Tento model používají například Rakouské spolkové lesy, státní lesy v Bavorsku, Sasku, Polsku či Maďarsku, ale také obce a soukromí vlastníci v ČR, stejně jako druhý významný správce státních lesů v ČR, Vojenské lesy a statky.
Lesy v Česku
V Česku je zhruba 60 procent lesů státních, více než 80 procent z toho obhospodařují LČR. Obce a města vlastní přes 16 procent lesů, více než 19 procent lesů patří soukromým fyzickým osobám, necelá tři procenta osobám právnickým. Stále nejsou dokončeny církevní restituce a ve vlastnictví státu tak zůstává zhruba 180 tisíc hektarů církevních lesů.
Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej sami i prodávat. Pětinu vytěženého dřeva ovšem budou muset nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na některé menší zpracovatele.
Nový systém lesnických tendrů začne platit od příštího roku. Ministerstvo zvolený model hájí. Jeho větší výhodnost prý dokazuje srovnání z let 2008 a 2009, kdy souběžně na polovině území LČR prodávaly dřevo ve vlastní režii a na druhé polovině území si jej obchodovaly samy těžařské firmy.
V komisích sedí zástupci velkých dřevařských firem
V případě, že by byl v obou letech použit ministerstvem prosazovaný model „při pni“ na celém území, vydělaly by podle analýzy LČR v roce 2008 o 592 milionů korun více, v roce 2009 pak o 613 milionů Kč.
Jenže kritici výsledky analýzy zpochybňují. Podle Hnutí Duha tvořili pět z osmi členů komise, která model „při pni“ doporučila, zástupci velkých dřevařských firem, pro něž je výhodný.
Vláda dále přerušila debatu o Lisabonu
Vláda dnes také na týden přerušila debatu o dodatku Lisabonské smlouvy o fungování unijních institucí, na kterém se v druhé polovině prosince shodly země EU a který má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro státy v hospodářských potížích. Premiér Nečas uvedl, že o věci chce ještě jednat s prezidentem Václavem Klausem a sociálními demokraty, kteří mají po podzimních volbách hlavní slovo v Senátu.
