Praha - ČSSD tvrdí, že důchodová reforma vyhání Čechy z bezpečného přístavu státem vyplácených penzí k soukromým společnostem, které může kdykoli semlít vír na finančních trzích a připravit drobné střadatele o úspory. Vládní strany se brání, že je to přesně naopak -medvědí službu občanům dělá opozice, když reformu torpéduje a Češi kvůli tomu sahají po neregulovaných investicích.
Téměř 70 procent Čechů si podle průzkumu společnosti GfK uvědomuje, že jim dosavadní zabezpečení na penzi nebude ve stáří stačit a je nutné spořit si vedle. Do druhého pilíře reformovaného důchodového systému se však podle posledního průzkumu poradenské firmy AWD hodlá zapojit jen 6 procent Čechů.
Proč takový rozdíl? S vysvětlením přišla v rozhovoru pro portál ČT24 místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Helena Langšádlová (TOP 09). Podle poslankyně je na vině ČSSD, když tvrdí, že reforma je nebezpečná, a strana ji proto po svém nástupu k moci zruší. „Sociální demokracie přiměla mladé lidi sázet na komerční produkty a pouštět se do investování,“ podtrhla Langšádlová. „Místo toho, aby se veřejnost začala zapojovat do řízené důchodové reformy, kde jsou velmi striktně limitovány zisky bank, vrhá se do komerčních produktů, které nejsou regulovány,“ varovala.
Ve velké míře se tak může stát, že z úspor lidí budou podle ní ukusovat například vysoké poplatky. Ty zákon v rámci druhého pilíře přísně reguluje, u ostatních bankovních a investičních nabídek tak striktně omezeny nejsou.
Dopad negativní kampaně ČSSD zmiňuje také hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Rizikem však podle něj nejsou poplatky soukromníkům, nýbrž to, že se lidé v široké nabídce investičních balíčků od bezpočtu finančních domů neorientují a snáze tak mohou udělat chybu. „Pokud to nejsou přímo lidé z finanční branže, nesledují trendy a neví, jak rozložit rizika, tak se jim může lehce stát, že naletí prodejcům nějakého v tu chvíli zrovna módního investičního produktu. Mohou pak skončit s velmi špatně rozloženými úsporami, které je na penzi nezajistí,“ varuje Bureš.
Podle ČSSD žene Čechy do nebezpečí sama vláda
Sociální demokracie se nařčení z ohrožení úspor lidí brání. „Co je druhý pilíř? Komerční organizace, akciové společnosti. Zatímco v současném třetím pilíři mají lidé garanci kladné nuly - to znamená, že když mají penzijní fondy ztráty, tak je musejí vyrovnat - tak ve druhém pilíři jde ztráta na vrub občanů,“ řekl portálu ČT24 bývalý eurokomisař a premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Právě proto chce ČSSD druhý pilíř důchodového systému zrušit. Penzijním fondům hodlá dokonce rozeslat oficiální dopis, že tak učiní, jakmile se ujme moci, aby se vyhnula případným arbitrážím, které by po zrušení druhého pilíře mohly finanční skupiny kvůli zmařeným investicím proti Česku vést.
Úskalí důchodové reformy a otazníky nad její budoucností si uvědomují také sami občané. Nasvědčuje tomu mimo jiné vyšší zájem o penzijní připojištění krátce před tím, než v rámci reformy o garanci nezáporného zhodnocení přijde. V listopadu vstupovalo do starých penzijních fondů až 10 tisíc lidé denně. V porovnání s koncem srpna vzrostl zájem o penzijní připojištění zhruba 120krát.
I když finanční analytici vesměs považují reformu za krok správným směrem, připouštějí zároveň, že lidé, kteří vstoupí do druhého pilíře, budou podstupovat vyšší investiční rizika, než je tomu dosud. Zvýší se například nebezpečí ztráty části úspor. „Bezriziková cesta v případě druhého pilíře neexistuje,“ říká Bureš. „To je ale princip tohoto pilíře, navýšit potenciální výnos uspořených peněz a dát možnost lidem nést nějaká rizika, ale rizika, která jsou jasně vidět a nejsou likvidační,“ dodal.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance:
„Nelze ošetřit všechna rizika v životě, každý musí nést svůj díl odpovědnosti. To by pak rovnou mohli politici varovat před tím, že život je nebezpečný, protože se nakonec umírá.“
Podle penzijních fondů je naopak podnikání v rámci druhého pilíře regulováno až příliš přísně. Nově vzniklé penzijní společnosti, které budou nabízet své balíčky v rámci třetího pilíře, mohou klientům účtovat jen velmi nízké poplatky, což z jejich pohledu dělá z podnikání ve druhém pilíři charitu. Podle Jiřího Rusnoka z Penzijního fondu ING pak vláda může penzijní společnostem diktovat například to, jak rychle budou vyplácené důchody valorizovat.
