Vláda schválila větší kontrolu úvěrů poskytovaných exportní bankou

Praha - Kontrola ministerstva financí nad dotacemi a úvěry poskytovanými Českou exportní bankou (ČEB) se zřejmě rozšíří. Počítá s tím novela zákona od ministerstva financí, jejíž návrh dnes schválila vláda. Vedle novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou se zřejmě změní i zákon o bankách tak, aby úřad mohl po ČEB požadovat více informací k jednotlivým obchodním případům.

Novela by měla být účinná podle návrhu ministerstva od června 2015. Schválit ji musí ještě parlament a podepsat prezident. Návrh je reakcí na prověrku Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2011. Z výsledků kontroly vyplývá, že ČEB neoprávněně poskytla úvěry za 8,2 miliardy korun. U části úvěrů banka navíc porušila podle NKÚ zákon, a pokud by dlužníci peníze nesplatili, ztráta banky by šla na vrub státu. Banka při rozhodování o úvěrech podle úřadu porušovala vedle zásady obezřetnosti, kterou jí ukládá zákon, také vlastní vnitřní předpisy. Například dozorčí rada banky nedostala na stůl část důležitých materiálů, o kterých měla rozhodovat.

  • „Navrhovaná změna legislativy zvyšuje transparentnost poskytovaných produktů, umožní ministerstvu financí efektivní kontrolu při poskytování dotace ze státního rozpočtu a potažmo kontrolu úvěrů poskytovaných Českou exportní bankou,“ uvádí důvodová zpráva k novele.

Ustanovení ohledně bankovního tajemství pak podle návrhu umožní vyžádat si libovolné účetní záznamy, věcné podklady a informace k jednotlivým obchodním případům. „Tímto ustanovením je sledován požadavek zajistit působnost ministerstva financí v oblasti kontroly podpořeného financování,“ uvádí materiál.

Česká exportní banka je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu nepřímo vlastněná státem. Vznikla v roce 1995 a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky. Posláním ČEB je podporovat český vývoz a znalost České republiky ve světě, což má vést k podpoře celkové konkurenceschopnosti ČR.

ČEB vlastní čtyři ministerstva. Ministerstvo financí má v ČEB 41 procent akcionářských práv státu, ministerstvo průmyslu a obchodu 24 procent, ministerstvo zahraničí 10 procent a ministerstvo zemědělství 5 procent. Zbylých 20 procent akcií drží EGAP, kterou ovládají stejná čtyři ministerstva.

Zásah policie v EGAP a ČEB
Zdroj: ISIFA/MAFRA/Petr Topič

ČEB měla problémy s protikorupční policií. V polovině ledna zasahovali policisté v jejím sídle a také v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Vyžádali si materiály k obchodům z let 2005 až 2011. Bývalý ředitel Jiří Klumpar v březnu uvedl, že ČEB má problematické pohledávky za 16 miliard korun. Z této částky by zhruba 6 až 7 miliard mohla vymoci zpátky. Zbylých 9 až 10 miliard korun bude prý ale velmi obtížně vymahatelných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...