Vláda schválila půjčku MMF

Praha – Vláda dnes schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun. Premiér Nečas se dříve domníval, že by pro ČR bylo možná lepší žádné peníze Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) nepůjčovat. Nečasovi tehdy oponoval ministr financí Miroslav Kalousek, který měl podporu i u Věcí veřejných (VV) a ČSSD.

Kde vzít 38 miliard korun, už Kalousek ví. Ne ze státního rozpočtu, ale z devizových rezerv České národní banky. Je navíc přesvědčen, že půjčka je tím správným krokem. Třeba premiér už dříve řekl, že by se Česko pomoci účastnit nemělo, a prezident ji rovnou odmítl.

„Obdrželi jsme 176 miliard korun. V tomto světle říct, že neposkytneme teď žádnou pomoc, je neobhajitelné,“ vysvětlil svůj postoj ministr financí.

„Stádo jménem Evropská unie se rozděluje na dvě skupiny. Na skupinu, ve které jsou zdravé kusy, a na skupinu, ve které jsou kusy nemocné. Definičním znakem zdravého kusu je to, že se podílí na poskytnutí půjčky. A já považuji za důležité, aby byla Česká republika zařazena do zdravého stáda,“ říká premiér Petr Nečas.

Podporu Kalousek našel i u některých sociálních demokratů. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier o finančních prostředcích řekl, že „by pro nás neměly být takovým problémem, navíc když nejde o částky ze státního rozpočtu.“

Lídři Evropské unie se v prosinci dohodli, že měnovému fondu půjčí 200 miliard eur. 150 mají dát státy platící eurem, zbytek pak země mimo eurozónu. Původně navrhovaných 90 miliard korun, které měla dát Česká republika, státníci hned z kraje odmítali. Kalouskův návrh 38 miliard si už ale představit dokázali.

„Je to částka, která je výrazně nižší než původně navrhovaná a blíží se částce, kterou v přepočtu na hlavu dávalo Polsko či jiné země. Já si proto osobně umím představit, že bych něco takového podpořil,“ dříve oznámil Nečasův spolustraník a ministr zemědělství Petr Bendl.

„Já myslím, že celková půjčka je úplně k ničemu, to není záchrana eurozóny. Ono se to dělá přes MMF a nás tam potřebují jako křoví, aby to nevypadalo tak, že si eurozóna tiskne peníze, které nepustí do oběhu. Země eurozóny nedají peníze ze svých rezerv, jim CEB natiskne eura,“ říká Lenka Zlámalová, komentátorka Lidových novin.

Jednání o zpřísnění vyslovení nedůvěry bylo přerušeno

Ministři měli posoudit zpřísnění vyslovení nedůvěry vládě, jednání však bylo přerušeno. Opozice by měla mít dopředu dojednáno jméno nového premiéra a pod ním minimálně padesát podpisů. Pokud by se to nepodařilo, další pokus by mohla opozice uskutečnit nejdřív po půl roce, nebo kdyby měla alespoň osmdesát podpisů pod jménem nového premiéra. Na to by však byla nutná změna ústavy.

Na stole je i otázka fiskální unie

Vláda podmíněně souhlasí s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Smlouvu bude nutné ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. TOP 09 ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se dnes na vládě při hlasování zdržela. Referendum by se mělo konat buď samostatně, nebo společně s referendem o českém vstupu do eurozóny.

„Evropští sociální demokraté jakoukoli podobu této smlouvy pokládají za naprosto nedostatečný krok v řešení této eurokrize a že pravice, která vládne EU, je zcela bezradná v řešení čehokoli,“ říká Jiří Havel, mluvčí stínové vlády pro hospodářskou politiku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna bude jednat o rozpočtu. V úvodu poslanci navrhují změny pořadu schůze

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 7 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...