Praha – Vláda schválila, že Česko přistoupí k fiskálnímu paktu Evropské unie. ČR tak bude muset zavést pravidla, která zaručí rozpočtovou kázeň. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Podle ekonomů připojení k paktu posílí rozpočtovou zodpovědnost Česka a zamezí vládám nadměrně zemi zadlužovat.
Fiskální pakt
… je dohoda Evropské unie, která vznikla v reakci na dluhovou krizi v eurozóně na začátku roku 2012. Členským státům ukládá povinnost zabudovat do svého právního řádu pravidla odpovědného hospodaření. Například rozpočtový deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP. Dohoda je závazná pro členy eurozóny. Ostatní země se mohou přidat také, ale pakt se pro ně stane závazným až v okamžiku přijetí eura. Když se dokument podepisoval, zůstaly stranou jen ČR a Velká Británie.
„Vláda se rozhodla, že zahájí ratifikační proces, a svým usnesením jednomyslně schválila, že se připojíme k fiskálnímu paktu. Tím rozhodnutím se vracíme do hlavního proudu evropské integrace, je to krok na cestě k budoucímu přijetí společné evropské měny,“ oznámil po jednání vlády premiér Sobotka.
Podle předsedy vlády by se nicméně Česko fiskálním paktem řídilo až poté, co přijme euro. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) přitom není reálné, že by ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.
Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí, si od připojení k dohodě slibuje, že na Česko se teď zase budou v Bruselu dívat o něco přívětivěji: „Česká republika se bude moct účastnit summitů zemí eurozóny a to je první věc, kterou pokládám za velmi důležitou a významnou. Protože naší rolí není pouze se hlásit k procesu evropské integrace, ale abychom byli schopní v Evropské unii prosazovat náš hlas.“
Pro fiskální pakt musí být ústavní většina
Vláda v únoru přerušila debatu o fiskálním paktu kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva schválena. Teď už je ale jasno. Podle legislativní rady vlády bude nutné, aby dohodu schválil parlament ústavní většinou (a to jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát). Vláda chce nyní jednat s ostatními parlamentními stranami, aby u nich našla pro pakt dostatečnou podporu. Podle premiéra Sobotky dnešní rozhodnutí vlády podpořili i zaměstnavatelé a odbory.
Podle Miroslava Kalouska TOP 09 vládu podpoří jen v případě, že pakt začne platit okamžitě a spolu s ním bude schválená i finanční ústava. Fiskální pakt přitom už v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.
Václav Franče, analytik Raiffeisenbank:
„Z podpisu plyne vstřícné gesto vůči EU, po tom podpisu nebudeme vnímáni jako ti, kteří házejí písek do soukolí evropské ekonomické integrace. Jedinou zemí, která se staví odmítavě vůči tomuto paktu, teď bude Velká Británie.“
„Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi,“ uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal.
