Vláda odmítla návrh, aby soudy řešily spory o účty za mobil

3 minuty
Události: Český telekomunikační úřad, nebo soudy?
Zdroj: ČT24

Každý rok se stává, že desítky tisíc lidí telefonují, ale účet za mobil neplatí. Případy potom řeší Český telekomunikační úřad, jen loni posuzoval skoro čtvrt milionů sporů. Agendu chtěl předat soudům, vláda ale tento návrh zamítla.

Upomínky. Pokuty. Nakonec žaloba k telekomunikačnímu úřadu. Postup, který mobilní operátoři opakují denně. A pak mnoho měsíců čekají na rozhodnutí, které by mohli vymáhat.

Ve většině případů přitom zákazník nerozporuje, že dluží, říká mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina. A dodává: „Jenom z nějakých důvodů tu pohledávku nechce nebo nemůže zaplatit.“

Dává to prostor k tomu, že do doby, než získáme rozhodnutí, tak dlužník udělal další dluhy. Případně už jsou na něm jiné exekuce, což nám mnohdy znemožní se vůbec k těm penězům dostat.
David Pichrt
ředitel virtuálního operátora Telestica

Přestože jde zpravidla o jednoduchá rozhodnutí, úřad brzdí enormní množství případů z minulých let, kdy neměl dost personálu. Telekomunikace jsou navíc jediná oblast, kde o nezaplacení rozhoduje místo soudů úřad. Proto se snaží už mnoho let této agendy zbavit. 

Počet sporů
Zdroj: ČT24

Soudy se naopak navržené změně bránily, protože by podle nich vedla k přetížení justice. Ta se už teď potýká se statisíci nedodělků z minulých let. Také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) byl proti. Varoval, že pokud to budou řešit soudy, celý proces se prodraží. Ministerstvo také spočítalo náklady, které by to přineslo: roční náklady 260 milionů. Soudy by navíc potřebovaly 92 nových soudců a 128 úředníků.

Spory o placení účtů za mobil
Zdroj: ČT24

Takové náklady vláda odmítla a agenda tak zůstává telekomunikačnímu úřadu. Ten zároveň řeší i reklamace ze strany zákazníků. 

Odborníci v této souvislosti poukazují  na to, že uživatel má poměrně malou možnost kontrolovat, kolik minut provolal nebo kolik dat přenesl. Také aplikace měřící provolané minuty jsou jen informativní. Rovněž  u podrobných výpisů se těžko dokazuje, že člověk účtovanou službu nevyužil. Operátoři vycházejí z automaticky generovaných dat ze své sítě, ve kterých se občas můžou objevit chyby.

Odborník na telekomunikace ze společnosti Tarsago ČR Jan Lodl však soudí, že operátoři jsou obvykle svolní k nějaké dohodě. Tu ovšem nenabízejí v případě, kdy si uživatelé velký účet způsobí nevědomky. Typicky jde o špatné nastavení telefonu, kvůli kterému dojde k automatickému stažení programů a velké platbě za mobilní internet.

V takových případech se ovšem zákazníka nezastane ani telekomunikační úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...