Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 70 miliard korun, informovali představitelé vlády. Rozpočet počítá mimo jiné s růstem platů hasičů, učitelů, policistů, zdravotníků či úředníků nebo s výdaji souvisejícími s aktuální migrační vlnou. Nyní návrh projedná sněmovna a musí ho podepsat prezident. Opozice rozpočet kritizuje kvůli výši deficitu.
Celkové výdaje rozpočtu budou 1,249 bilionu a příjmy 1,179 bilionu korun. „Návrhem a složením rozpočtu, který dnes vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun, loni byl schodek zhruba 78 miliard korun.
Rozpočet podle Sobotky počítá s penězi na financování strategických investičních akcí, podporu a dobudování průmyslových zón v oblastech s vysokou nezaměstnaností.
„Jsem strašně rád, že se mi podařilo udržet deficit 70 miliard korun,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj od původního návrhu rozpočtu z května navýšilo ministerstvo výdaje jednotlivých kapitol rozpočtu o 40,2 miliardy korun. „Ušetřili jsme především na obsluze státního dluhu. Například od srpna jsme vydali státní dluhopisy za 42 miliard korun s negativním úrokem,“ uvedl.
Místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek Babišovu radost nesdílí. Podle něho je totiž schodek vzhledem k ekonomickému růstu “nestydatě vysoký, rozhazovačný, v podstatě socialistický, přerozdělovací a nemá žádnou vizi“. Vláda podle něj rezignovala na uzdravování veřejných rozpočtů. Podobný názor sdílí také ODS, podle níž vláda ignoruje slušný hospodářský růst a základní ekonomické principy.
Podle analytika společnosti GE Money Bank Filipa Fyrbacha není schodek špatný. „Na druhou stranu, když se podíváme do let 2013–2014, viděli jsme skutečnosti velmi podobné, a to se ekonomice nedařilo zdaleka tak dobře jako nyní a jak by se mohlo dařit i v roce 2016. Z tohoto pohledu by laťka mohla být nastavena lépe, mohl by být schodek lehce ambicióznější,“ konstatuje.
Rozpočet bere ohled i na migrační krizi
Zaměstnanci veřejného sektoru jako hasiči, policisté či úředníci dostanou od listopadu přidáno o tři procenta. Zvýšení by se jim mělo promítnout do mzdových tarifů. Plat se zvedne i zdravotníkům, ale až od ledna. Od nového roku se pak zvýší také fond kulturních a sociálních potřeb, a to minimálně o půl procentního bodu na 1,5 procenta.
Rozpočet má podle vyjádření Sobotky z minulého týdne připraveny peníze i na zvládnutí migrační krize. Peníze mají jednotlivé resorty a existuje také několikamiliardová rezerva v rozpočtu na neočekávané události.
Ministerstvo financí už během srpna zvýšilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, výdaje vzrostly o zhruba 16 miliard korun. Většině úřadů proti červnovému návrhu výdaje bez peněz z EU a dalších mechanismů na příští rok ministerstvo financí zvýšilo.
Peníze přitečou z Budvaru
Předsedové koaličních stran se 15. září ještě dohodli na přesunu peněz v rámci rozpočtu. Stovky milionů korun navíc by měla dostat ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. Umožnil to přesun pěti miliard korun mezi kapitolami rozpočtu, v rámci kterého by se měly zvýšit příjmy ze státního podniku Lesy ČR o miliardu korun, snížit odhady výdajů na obsluhu státního dluhu, a zpřesnění odhadu mandatorních výdajů.
Sobotka tehdy také uvedl, že už nepředpokládá v návrhu rozpočtu velké změny, nicméně menší přesuny ještě připouští. Ze státních podniků Lesy ČR a pivovaru Budvar tak rozpočet na příští rok získá 6,6 miliardy korun a z Řízení letového provozu 100 milionů korun.
Návrh rozpočtu i výhled na další roky počítá s tím, že deficit veřejných financí nestoupne nad tři procenta HDP, což je maximální hranice požadovaná EU pro přijetí eura. Příští rok by měl být deficit 1,2 procenta HDP, v roce 2017 0,8 procenta HDP a v roce 2018 0,6 procenta HDP.
