Vláda dává bohatým, bere chudým, hlásaly transparenty sklářů

Praha - Před úřadem vlády se dnes sešlo pět set až šet set sklářů. Demonstraci svolal Odborový svaz zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu, aby upozornil na nečinnost vlády, která zatím krachujícím podnikům ani jejich zaměstnancům nijak nepomohla. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas ale v rozhovoru pro Českou televizi jakoukoliv kritiku odmítá a tvrdí, že sklářům měli pomoci majitelé problémových podniků.

Demonstranti na vládu „zaútočili“ silnými hesly, ve kterých požadují dokonce i její demisi. Ve většině případů se ale snaží upozornit na nejasnou situaci kolem krachu skláren a na to, že jim stát příliš nepomohl. „Žádná krize, velký tunel“ stojí na jednom z transparentů. Další hlásají hesla typu: „Co byste dělali vy, chytráci, kdybyste nedostali zaplaceno za práci?“ nebo „Heslo vlády Mirka Topolánka - chudým brát, bohatým dávat!“ 

Demonstrující skláři:

„Jsme zaměstnanci, a i když výplaty nedostáváme, nemůžeme na úřad práce, nedostáváme sociální dávky, zkrátka nic.“

„Hlavně jsme se přišli zeptat, proč jsou ze zákona tři odstupné platy, když nám je nikdo nezaručí a nedá.“

Zoufalí skláři žádají vládu hned o několik věcí. Rádi by viděli například změny v insolvenčním zákoně, které by jim poskytly alespoň nějaké finanční prostředky. Navíc vládu urgují, aby podala žádost k Evropské komisi, na základě které by krachující odvětví mohlo dosáhnout na dotace z evropských fondů.

„V úvahu připadají dvě možnosti. Je to evropský fond pro zvládání problémů s globalizací a druhá možnost je evropský sociální fond,“ vyjmenoval již dříve možnosti, jak pomoci českým sklářům, eurokomisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla.


Nečas: Na obojím se už pracuje

Ministr práce a sociálních věcí demonstrujícím sklářům prostřednictvím České televize vzkázal, že na obou jejich požadavcích se již pracuje. „My jsme připravili návrh novely zákona o ochraně zaměstnanců při insolvenci, který by umožnil těm sklářům, kteří nedostali výplatu, aby dostali náhradu mzdy od úřadu práce,“ vyzdvihl Nečas. Stejně tak kabinet pracuje i na vypsání projektů, které by zpřístupnily sklářskému průmyslu evropské dotace.

Odbory tvrdí, vláda dělá málo

Jednou z nosných myšlenek dnešní demonstrace je také upozornění na to, že vláda dělá pro záchranu sklářů a jejich odvětví málo. „Pokud se ministr na 'místo činu' nepřijede ani podívat, dokonce nikoho ani nevyšle do takové firmy, tak si lze jen těžko představit, že tady někdo bude zpracovávat nějaké návrhy,“ postěžoval si na nečinnost vlády předseda Odborového svazu zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu (OS SKBP) Vladimír Kubinec. Nečinnost ministrů vedla podle odborů ke znehodnocení miliardových aktiv státu v odvětví a způsobila kritickou situaci zaměstnanců, kteří jsou už několik měsíců bez výplat.

Ministr Petr Nečas o dnešní demonstraci:

„Skláři jsou obětí majitelů těch podniků. Je zajímavé, že jsou již podruhé před úřadem vlády a ani jednou před sídlem majitelů, kteří je do této situace dostali.“

Nečas navíc tvrdí, že komunikace se sklářskými odbory není ideální. Nelíbí se mu například, že ho nepozvaly na dnešní demonstraci. A kam není zván, tam prý nechodí.

Na dnešní demonstraci se sešli především bývalí zaměstnanci podniků Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus. Obě firmy byly ještě v polovině loňského roku největším výrobcem užitkového skla a porcelánu v Česku. Dohromady zaměstnávaly 7 000 lidí. Pak se ale dostaly kvůli předlužení do finančních průblémů a v září skončily v insolvenčním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 12 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 18 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...