Praha – U Brzkova na Jihlavsku by mohl být otevřen nový uranový důl. Vláda totiž včera schválila návrh ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) o přípravě případné těžby uranu právě u tohoto města na Vysočině. Místní obyvatelé i starostové z okolních obcí proti těžbě už několikrát protestovali. Obavy mají o vlastní zdraví, ale i životní prostředí.
V Brzkově nesbírá současná vláda příliš kladných bodů, až do schválení Mládkova návrhu totiž neměla obec o plánované těžbě žádné oficiální informace. „Nepřišlo nic do datové schránky, nepřišlo absolutně nic,“ potvrzuje starosta Brzkova Aleš Bořil. A stejně na tom byla i okolní města. „Neexistovala vůbec žádná komunikace toho příslušného ministerstva s městy a obcemi,“ dodává starosta nedaleké Polné Jindřich Skočdopole.
Ministerstvo se brání tím, že nemělo smysl města informovat ve chvíli, kdy ještě nebylo nic rozhodnuto. „Samozřejmě je třeba zahájit diskuzi. My jsme nechtěli zahájit diskuzi ve chvíli, kdy ještě není ani rozhodnuto o tom, zda vláda bude chtít jít touto cestou, či nikoliv,“ řekl už v listopadu Zbyšek Sochor, ředitel ministerského odboru hornictví a stavebnictví.
V Česku je v současné době v provozu poslední uranový důl ve střední Evropě. Horníci v něm ročně vyprodukují zhruba dvě stě tun uranu. Nachází se v Rožné na Ždársku a počítá se s tím, že za tři roky by zde těžba měla skončit. Někteří z přibližně tisícovky zaměstnanců by ale mohli najít práci v padesát kilometrů vzdáleném Brzkově, kde by podle ministerského záměru mohl vzniknout nový důl, jenž by mohl fungovat od roku 2022. Nacházel by se asi kilometr od obce, a to v lokalitě, kde už na konci 80. let průzkumná těžba uranu proběhla.
Důl nechce Brzkov ani ekologové
Obyvatelé Brzkova a okolních obcí nicméně proti těžbě rezolutně protestují, v září svolali demonstraci a před měsícem poslali předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, který těžbu v Brzkově už v březnu podpořil, petici s 1700 podpisy. Ekologické iniciativy se obávají toho, že by stát mohl vybudovat uranové doly i na severu Čech, kde například v okolí Liberce a České Lípy leží pod zemí pětkrát více uranu než u Brzkova.
„Navrhovanou technologií, jak se k nim dostat, je opět kyselinové loužení, které přineslo rozsáhlé zamoření podzemních vod u Stráže pod Ralskem a náklady na odstranění ve výši desítek miliard korun,“ obává se Edvard Sequens z organizace Calla – Sdružení pro ochranu prostředí. Takový způsob získávání uranu ale Mládek jednoznačně odmítl. „Rozhodně se tam žádný uran těžit nebude chemickým způsobem a nikdo to nenavrhuje,“ řekl.
„Třeba za pět za deset let cena uranu vyskočí, bude po něm velká poptávka, pak by měl mít stát připravené místo, kde by se mohl uran těžit,“ prohlásil ministr průmyslu Jan Mládek.
Proti dolu u Brzkova se razantně postavila také Strana zelených. „Plány na otevření nového uranového dolu jsou pouhou snahou ministra Mládka o tunelování veřejného rozpočtu. Argumenty o snižování nezaměstnanosti v místě, kde je pod celostátním průměrem, či argument o vyšší energetické soběstačnosti, když i nadále budeme závislí na zahraničních dodavatelích, jsou trapnou pohádkou,“ uvedla předsedkyně strany Jana Drápalová.
Kritici dolu namítají, že v okolí Brzkova je zásoba uranu maximálně na dvacet let a podle ekologických organizací krátkodobá těžba zbytečně zatíží životní prostředí a přinese vysoké náklady na následnou sanaci. A to vše na pozadí dlouhodobého poklesu ceny uranu na světových trzích.
