Česká národní banka podle viceguvernéra centrální banky Vladimíra Tomšíka možná opět prodlouží intervenční režim. Dosud se mluvilo o tom, že bude trvat do konce roku 2016. Důvodem k jeho pokračování by mohl být nižší ekonomický růst Číny a dalších rozvíjejících se zemí nebo pokles cen ropy.
Viceguvernér: ČNB možná prodlouží intervenční režim
Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016. „Jasně tak naznačuje potřebu pokračování uvolněné měnové politiky na celém svém horizontu. Navíc s ohledem na nedávné snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí, a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit, jsou rizika této prognózy vychýlena spíše v protiinflačním směru. To znamená, že nutnost udržovat uvolněnou měnovou politiku může přetrvávat i déle, než naznačuje prognóza,“ uvedl Tomšík na svém blogu.
Samotná bankovní rada v srpnu deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než ve druhé polovině roku 2016.
Tomšík dále uvedl, že jsou zcela mylné úvahy o tom, že čím později centrální banka svůj kurzový závazek v prostředí rostoucí ekonomiky opustí, tím bude automaticky větší následné skokové posílení kurzu koruny. „Pominu-li letošní rok, ovlivněný řadou jednorázových faktorů, očekáváme pro příští dva roky růst české ekonomiky lehce pod třemi procenty. Přitom v eurozóně je předpokládán růst blížící se dvěma procentům, což není dostatečný růstový rozdíl na to, aby opodstatňoval dlouhodobé reálné zhodnocení koruny o více než jedno až dvě procenta ročně,“ dodal Tomšík.
Nemyslíme, že by bylo potřeba prodlužování intervenčního závazku za rok 2016.
Sázky na silné zhodnocení koruny po ukončení režimu intervencí tak podle Tomšíka není bezrizikovou strategií. Důvodem je skutečnost, že exportéři se po ukončení režimu intervencí proti pohybům kurzu zajistí. „Toto jejich zajištění omezí poptávku po korunách a nabídku deviz. Nebude tak existovat přirozená protistrana z reálné ekonomiky prodávající zahraniční měnu a poptávající koruny,“ upozornil.
Seidler: Prodlužování intervencí není třeba (zdroj: ČT24)
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v úterý uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka za srpen intervenovala zhruba kolem 90 miliard korun. V červenci to bylo podle něj zhruba 20 miliard korun. I při intenzitě intervencí kolem 100 miliard korun měsíčně by podle Seidlera devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly zhruba k 70 procentům HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 procent, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu tohoto roku opustit. „Pokud tak ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit i při těchto intenzivních objemech intervencí,“ uvedl.
- Bankovní rada České národní banky se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, předtím naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí poblíž hladiny 27 korun za euro.
- Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. To přitom nyní není možné, protože úrokové sazby se dlouhodobě pohybují těsně nad nulou.
- Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Například prezident Miloš Zeman již v listopadu 2013 řekl, že intervence centrální banky nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení devizových intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly zejména na zvýšení cen dováženého zboží.
- Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahuje Česká národní banka prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na trhu. Mnoho měsíců po listopadu 2013 centrální banka intervenovat nemusela, výrazný zásah přišel letos v létě, kdy se kurz opět přiblížil stanovené hranici a banka začátkem července začala prodávat koruny a pokračovala v tom i v srpnu.