Větší ochrana spotřebitelů při půjčkách? Ano, pokud projde nový zákon o spotřebitelském úvěru

Nahrávám video
Větší ochrana spotřebitelů při půjčkách?
Zdroj: ČT24

Větší ochrana spotřebitelů, regulace nebankovních poskytovatelů úvěrů, možnost předčasně půjčku splácet. To vše by měl přinést nový zákon o spotřebitelském úvěru, kterým se zabývá sněmovna. Regulace by se měla vztahovat i na půjčky nižší než pět tisíc, kvůli kterým se lidé často dostávají do dluhů.

Žila od důchodu k důchodu, s penězi ale vycházela. Až do doby, než jí přišel nedoplatek za teplo. Úvěr jí ve dvou firmách odmítli. Ve třetí jí ale půjčili deset tisíc. „Přišel nějaký pán, jejich pracovník, udělal na mě velice dobrý dojem, takový milý člověk, naprosto jsem mu důvěřovala,“ vysvětluje Zdena. A tehdy začaly její problémy.

Společnost po paní Zdeně nechtěla ani potvrzení o příjmu. Tři měsíce splácela bez problémů, pak už ale nemohla. „Volala jsem tam a vůbec se se mnou nechtěli bavit, tak jsem se snažila je různě přemluvit,“ říká.

Splátku nakonec firma mírně snížila. Už ale jen kvůli tomu, že ji špatně prověřila, by podle projednávaného zákona paní Zdena nemusela platit úroky ani smluvní sankce. Smlouva by totiž v takovém případě neplatila. „V případě, kdy by k takovému prověření nedošlo, smlouva je neplatná. Sice dlužník bude muset splácet jistinu, ale nebude vlastně splácet žádné náklady, penále a další,“ zdůrazňuje náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.

Navíc - za každý měsíc z prodlení musí teď paní Zdena platit dva tisíce. „Když se to suma sumárum všechno sečte, tak já teď společnosti dlužím dvacet tisíc místo původních deseti,“ počítá. I to by měl zákon upravit. Nově by součet všech sankcí neměl překročit 70 procent výše půjčky. A pokuta z prodlení by nesměla přesáhnout desetinu procenta za den. „Každá sankce by měla být přiměřená, neměla by být likvidační,“ konstatuje poslanec ČSSD Václav Votava.

Je to vždy na spotřebiteli, potenciálním dlužníkovi, aby si sám uvážil, jestli mu stojí za to daný podpis na smlouvu umístit.
David Šmejkal
ředitel Poradny při finanční tísni

Podle ředitele Poradny v tísni Davida Šmejkala je nicméně zákon dobrý. „Vypíchl bych zejména přesun dozorové kompetence z České obchodní inspekce na ČNB. Důležité je to proto, že ČNB má dlouholeté zkušenosti, jak postihovat a kontrolovat finanční otázky,“ dodává Šmejkal.

Rozhodčí doložky můžou být nebezpečné

Manželé Velasovi si před lety půjčili peníze. Jenže příjmy se jim později snížily, a tak požádali o nižší splátky. Ty jim ale rozhodce nepovolil. Se smlouvou totiž podepsali i rozhodčí doložku. „Můžete mít sto důvodů, ale nemáte možnost se proti rozhodčímu nálezu odvolat,“ popisuje zkušenost Marian Velas.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spory se tak nesmějí řešit u soudu, a proto chtějí poslanci i rozhodčí doložku zakázat. „Tam skutečně většinou ti lidé jsou, i co se týká jmenování rozhodce, zcela v rukou poskytovatele úvěru,“ vysvětluje předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát. 

České domácnosti v únoru letošního roku dlužily dohromady bilion tři sta miliard korun. Z toho skoro tři čtvrtiny byly úvěry na bydlení. Ty spotřebitelské dosahovaly asi 212 miliard.

Podle centrální banky je průměrný úrok u spotřebitelských půjček necelých jedenáct a půl procenta. Na trhu jsou ale velké rozdíly, zatímco banky nabízejí úroky většinou mezi šesti až 14 procenty, podle internetového srovnávače, který zahrnuje i nebankovní úvěry, se objevují i úroky ve stovkách nebo tisících procentech - třeba devět tisíc. A začínají i na nule. Každá instituce ale má v nabídce různé produkty, u kterých se mohou úrokové sazby lišit.

  • Často se v ní objevují třeba slova bez papírování, bez registru, ihned půjčíme každému anebo zaplaťte za smlouvu určitou částku a okamžitě po tom vám dáme peníze.
  • Na podezřelých inzerátech a nabídkách půjček většinou také chybí sídlo firmy, neexistuje webová stránka a v nabídce chybí i RPSN.

Hypoték si loni pak vzali lidé vůbec nejvíc v historii. Mezi nimi i Eva Vyšanská. Koupila si byt, který teď pronajímá, a opravila i kuchyň. Zatímco ještě nyní, pokud by chtěla úvěr splatit dříve, čekala by ji sankce, podle nového zákona už ne. Každý rok by mohla bezplatně uhradit 20 procent svého dluhu.

Nový trik: Někteří poskytovatelé půjček nutí klienty lhát. Ti pak na to ale doplatí

Někdy není důležité, od koho si lidé půjčí, ale s kým nebo pro koho. To ale žádný zákon už postihnout nemůže. Takový problém řeší třeba i třicetiletá žena z Hradecka. Na začátku chtěla jen pomoct svému partnerovi. Půjčila si sto tisíc, aby mohl začít podnikat. S tím, že splácet ale bude on. To mu ale vydrželo jen půl roku. „Řekl mi, že je to můj dluh. Já jsem napsaná na smlouvě jako dlužník, takže mi nic nedá a dávat nikdy nebude,“ říká dlužnice. Splácet za bývalého přítele tak bude ještě několik let.

Problémy tak lidé nemusí mít jen s tím, že nemají jak splácet. Pozor by si měli dát i na to, co a komu podepisují. Nový trik lichvářů je prostý - donutit člověka v úvěrové smlouvě zalhat. Přes zprostředkovatele společnost přesvědčí klienta, aby podepsal třeba falešnou výši příjmu nebo lhal o zaměstnání.

Nahrávám video
Šmejkal: Zákon je dobrý
Zdroj: ČT24

„Pokud klient podepíše, tak tady sám o sobě tvrdí, že má na to splácet půjčku. Pokud se pak nakonec ukáže, že například nebyl zaměstnán a ty peníze neměl, tak společnost může říct: Vy jste nás tady tím uvedl v omyl a spáchal jste na nás podvod,“ vysvětluje mechanismus analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Řeší se už desítky takových případů, kdy firmy takové lidi zažalují. Je to pro ně lehká cesta zpět k penězům. „Je to nový byznys, jak vydělávat na těchto chudých lidech a hlavně se vyhnout zvyšující se ochraně spotřebitele,“ dodává Hůle.

U soudu ale končí někteří dlužníci i dobrovolně - a to hlavně když už nemají jak splácet a chtějí na sebe vyhlásit osobní bankrot. I v těchto případech ale můžou přijít o další peníze. S tím má zkušenosti i muž, který si šel do oddlužovací agentury pro radu. Stála ho 14 tisíc korun.

Činnost oddlužovacích společností by měla nyní také razantně omezit novela insolvenčního zákona. Nově by za takové služby mohl brát peníze jen advokát, notář nebo insolvenční správce. Bezplatně by pak s dluhy mohly pomoct neziskové organizace. Nebo další poskytovatelé - ale jen s akreditací ministerstva spravedlnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 6 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 16 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...