Větší než roční výkon ekonomiky. Britský veřejný dluh poprvé překročil dva biliony liber

Veřejný dluh Velké Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů korun), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to z pátečních oficiálních údajů, o kterých informuje agentura Reuters.

Dluh se v červenci meziročně zvýšil o téměř 230 miliard liber na 2,004 bilionu liber. Dosahoval tak 100,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje nejvyšší úroveň od roku 1961. V červnu podle dřívějších údajů poprvé od roku 1963 překročil hranici sto procent HDP. K nárůstu poměru dluhu k HDP přispívá rovněž pokles výkonu ekonomiky.

V období od dubna do července, tedy v prvních čtyřech měsících tohoto finančního roku, si vláda vypůjčila 150,5 miliardy liber. To představuje téměř trojnásobek objemu vládních půjček za celý minulý finanční rok, napsala agentura Reuters.

  • Vyhlídky na letošní rok nejsou už tak chmurné jako v květnovém výhledu, uvedla v srpnu Bank of England. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout maxima 7,5 procenta, což by byl skoro dvojnásobek v srpnu zveřejněného údaje. Je to ale lepší perspektiva než v předchozí prognóze, kdy banka očekávala, že se nezaměstnanost dostane těsně pod deset procent. Aktuální výhled naznačuje, že inflace by se mohla v Británii přechodně dostat i do záporu.
  • Zdroj: ČTK

V samotném červenci činily půjčky 26,7 miliardy liber. Loni v červenci přitom rozpočet vykázal přebytek kolem 1,6 miliardy liber.

„Dnešní (páteční) údaje jsou důraznou připomínkou toho, že časem musíme vrátit veřejné finance na udržitelné základy,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Poprvé po 11 letech v recesi

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta. Uvedl to v srpnu tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Propad britské ekonomiky byl ale větší než pokles 12,1 procenta vykázaný v eurozóně a 9,5 procenta, o kolik se v mezičtvrtletním srovnání snížil výkon americké ekonomiky. Podle ONS se v červnu začaly objevovat známky ekonomického oživení. Ve srovnání s květnem HDP za tento měsíc přidal 8,7 procenta, uvedl úřad. To je více než osm procent, které odhadovali analytici oslovení Reuters. Meziměsíční údaj za květen byl upraven směrem nahoru na 2,4 procenta z dříve udávaných 1,8 procenta.

V meziročním srovnání byl údaj za červen, kdy se začala uvolňovat protikoronavirová opatření, ale o 16,8 procenta slabší. Ve srovnání s květnem je to nicméně zlepšení – květnový meziroční propad činil 23,3 procenta. „Ekonomika se v červnu začala vzpamatovávat… Navzdory tomu zůstal HDP v červnu o šestinu nižší než v únoru před úderem viru,“ řekl analytik Jonathan Athow z ONS.

Maloobchod se začíná zvedat

Maloobchodní tržby se v červenci dostaly nad předkoronavirou úroveň, když stouply o 3,6 procenta. 

Nejvíce zasaženy jsou obchody s oblečením, jejichž červencové tržby byly stále o 25,7 procenta níže než v únoru, uvedl ONS. A to přesto, že v červenci došlo k meziměsíčnímu růstu o 11,9 procenta. 

Ohrožené vztahy s Čínou

Británie se v červenci odhodlala k výraznému kroku, když vyloučila čínskou firmu Huawei z budování sítí 5G. Server televizní stanice CNN k tomu uvedl, že se tak stalo v nejhorším možném momentu pro britskou ekonomiku. Čína totiž již oznámila, že chystá odplatu.

Vláda Borise Johnsona tím riskuje poškození mnohamiliardového britsko-čínského obchodu a investičních vztahů s Pekingem. „Británie potřebuje všechny přátele, které může získat, protože se bude snažit nahradit obchodní dohody, které měla jako člen EU, a najít nové příležitosti,“ uvádí analýza.

Čína byla loni pro Británii třetím největším vývozním trhem, po USA a EU. Například největší automobilka v Británii Jaguar Land Rover vytváří pětinu svých tržeb právě v Říši středu. Ta je velmí důležitá také pro výrobce luxusního zboží. Kupříkladu pro společnost Burberry pochází z asijsko-pacifického regionu 40 procent jejích příjmů. Významně sem vyvážejí také skotští výrobci whisky.

Ohroženy jsou rovněž důležité čínské investice v Británii. Za minulé desetiletí přesáhly podle CNN Business tyto investice a kontrakty 81 miliard dolarů. Web také připomíná, že podle Cambridge Econometrics britsko-čínské vztahy podporují více než sto tisíc pracovních míst, zejména kvůli miliardám, které utrácejí turisté a studenti z Číny.

Odhady letošního vývoje

Britský úřad pro rozpočtovou odpovědnost před časem uvedl, že ekonomika letos klesne o 12,4 procenta a míra nezaměstnanosti se do konce roku zvýší na 11,9 procenta, maximum od roku 1984. Chmurnější scénář, podle kterého by se země hůře zotavovala z ekonomických škod způsobených koronavirem, počítá s letošním poklesem HDP o 14,3 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červenci vydala prognózu, podle níž britská ekonomika letos klesne o 11,5 procenta (příští rok by pak měla naopak vzrůst o devět procent). Pokud by zem však postihla další vlna pandemie koronaviru, potom by propad činil 14,5 procenta a růst by v dalším roce dosáhl pěti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...