Větší než roční výkon ekonomiky. Britský veřejný dluh poprvé překročil dva biliony liber

Veřejný dluh Velké Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů korun), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to z pátečních oficiálních údajů, o kterých informuje agentura Reuters.

Dluh se v červenci meziročně zvýšil o téměř 230 miliard liber na 2,004 bilionu liber. Dosahoval tak 100,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje nejvyšší úroveň od roku 1961. V červnu podle dřívějších údajů poprvé od roku 1963 překročil hranici sto procent HDP. K nárůstu poměru dluhu k HDP přispívá rovněž pokles výkonu ekonomiky.

V období od dubna do července, tedy v prvních čtyřech měsících tohoto finančního roku, si vláda vypůjčila 150,5 miliardy liber. To představuje téměř trojnásobek objemu vládních půjček za celý minulý finanční rok, napsala agentura Reuters.

  • Vyhlídky na letošní rok nejsou už tak chmurné jako v květnovém výhledu, uvedla v srpnu Bank of England. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout maxima 7,5 procenta, což by byl skoro dvojnásobek v srpnu zveřejněného údaje. Je to ale lepší perspektiva než v předchozí prognóze, kdy banka očekávala, že se nezaměstnanost dostane těsně pod deset procent. Aktuální výhled naznačuje, že inflace by se mohla v Británii přechodně dostat i do záporu.
  • Zdroj: ČTK

V samotném červenci činily půjčky 26,7 miliardy liber. Loni v červenci přitom rozpočet vykázal přebytek kolem 1,6 miliardy liber.

„Dnešní (páteční) údaje jsou důraznou připomínkou toho, že časem musíme vrátit veřejné finance na udržitelné základy,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Poprvé po 11 letech v recesi

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta. Uvedl to v srpnu tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Propad britské ekonomiky byl ale větší než pokles 12,1 procenta vykázaný v eurozóně a 9,5 procenta, o kolik se v mezičtvrtletním srovnání snížil výkon americké ekonomiky. Podle ONS se v červnu začaly objevovat známky ekonomického oživení. Ve srovnání s květnem HDP za tento měsíc přidal 8,7 procenta, uvedl úřad. To je více než osm procent, které odhadovali analytici oslovení Reuters. Meziměsíční údaj za květen byl upraven směrem nahoru na 2,4 procenta z dříve udávaných 1,8 procenta.

V meziročním srovnání byl údaj za červen, kdy se začala uvolňovat protikoronavirová opatření, ale o 16,8 procenta slabší. Ve srovnání s květnem je to nicméně zlepšení – květnový meziroční propad činil 23,3 procenta. „Ekonomika se v červnu začala vzpamatovávat… Navzdory tomu zůstal HDP v červnu o šestinu nižší než v únoru před úderem viru,“ řekl analytik Jonathan Athow z ONS.

Maloobchod se začíná zvedat

Maloobchodní tržby se v červenci dostaly nad předkoronavirou úroveň, když stouply o 3,6 procenta. 

Nejvíce zasaženy jsou obchody s oblečením, jejichž červencové tržby byly stále o 25,7 procenta níže než v únoru, uvedl ONS. A to přesto, že v červenci došlo k meziměsíčnímu růstu o 11,9 procenta. 

Ohrožené vztahy s Čínou

Británie se v červenci odhodlala k výraznému kroku, když vyloučila čínskou firmu Huawei z budování sítí 5G. Server televizní stanice CNN k tomu uvedl, že se tak stalo v nejhorším možném momentu pro britskou ekonomiku. Čína totiž již oznámila, že chystá odplatu.

Vláda Borise Johnsona tím riskuje poškození mnohamiliardového britsko-čínského obchodu a investičních vztahů s Pekingem. „Británie potřebuje všechny přátele, které může získat, protože se bude snažit nahradit obchodní dohody, které měla jako člen EU, a najít nové příležitosti,“ uvádí analýza.

Čína byla loni pro Británii třetím největším vývozním trhem, po USA a EU. Například největší automobilka v Británii Jaguar Land Rover vytváří pětinu svých tržeb právě v Říši středu. Ta je velmí důležitá také pro výrobce luxusního zboží. Kupříkladu pro společnost Burberry pochází z asijsko-pacifického regionu 40 procent jejích příjmů. Významně sem vyvážejí také skotští výrobci whisky.

Ohroženy jsou rovněž důležité čínské investice v Británii. Za minulé desetiletí přesáhly podle CNN Business tyto investice a kontrakty 81 miliard dolarů. Web také připomíná, že podle Cambridge Econometrics britsko-čínské vztahy podporují více než sto tisíc pracovních míst, zejména kvůli miliardám, které utrácejí turisté a studenti z Číny.

Odhady letošního vývoje

Britský úřad pro rozpočtovou odpovědnost před časem uvedl, že ekonomika letos klesne o 12,4 procenta a míra nezaměstnanosti se do konce roku zvýší na 11,9 procenta, maximum od roku 1984. Chmurnější scénář, podle kterého by se země hůře zotavovala z ekonomických škod způsobených koronavirem, počítá s letošním poklesem HDP o 14,3 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červenci vydala prognózu, podle níž britská ekonomika letos klesne o 11,5 procenta (příští rok by pak měla naopak vzrůst o devět procent). Pokud by zem však postihla další vlna pandemie koronaviru, potom by propad činil 14,5 procenta a růst by v dalším roce dosáhl pěti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 56 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...