Větší než roční výkon ekonomiky. Britský veřejný dluh poprvé překročil dva biliony liber

Veřejný dluh Velké Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů korun), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to z pátečních oficiálních údajů, o kterých informuje agentura Reuters.

Dluh se v červenci meziročně zvýšil o téměř 230 miliard liber na 2,004 bilionu liber. Dosahoval tak 100,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje nejvyšší úroveň od roku 1961. V červnu podle dřívějších údajů poprvé od roku 1963 překročil hranici sto procent HDP. K nárůstu poměru dluhu k HDP přispívá rovněž pokles výkonu ekonomiky.

V období od dubna do července, tedy v prvních čtyřech měsících tohoto finančního roku, si vláda vypůjčila 150,5 miliardy liber. To představuje téměř trojnásobek objemu vládních půjček za celý minulý finanční rok, napsala agentura Reuters.

  • Vyhlídky na letošní rok nejsou už tak chmurné jako v květnovém výhledu, uvedla v srpnu Bank of England. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout maxima 7,5 procenta, což by byl skoro dvojnásobek v srpnu zveřejněného údaje. Je to ale lepší perspektiva než v předchozí prognóze, kdy banka očekávala, že se nezaměstnanost dostane těsně pod deset procent. Aktuální výhled naznačuje, že inflace by se mohla v Británii přechodně dostat i do záporu.
  • Zdroj: ČTK

V samotném červenci činily půjčky 26,7 miliardy liber. Loni v červenci přitom rozpočet vykázal přebytek kolem 1,6 miliardy liber.

„Dnešní (páteční) údaje jsou důraznou připomínkou toho, že časem musíme vrátit veřejné finance na udržitelné základy,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Poprvé po 11 letech v recesi

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta. Uvedl to v srpnu tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Propad britské ekonomiky byl ale větší než pokles 12,1 procenta vykázaný v eurozóně a 9,5 procenta, o kolik se v mezičtvrtletním srovnání snížil výkon americké ekonomiky. Podle ONS se v červnu začaly objevovat známky ekonomického oživení. Ve srovnání s květnem HDP za tento měsíc přidal 8,7 procenta, uvedl úřad. To je více než osm procent, které odhadovali analytici oslovení Reuters. Meziměsíční údaj za květen byl upraven směrem nahoru na 2,4 procenta z dříve udávaných 1,8 procenta.

V meziročním srovnání byl údaj za červen, kdy se začala uvolňovat protikoronavirová opatření, ale o 16,8 procenta slabší. Ve srovnání s květnem je to nicméně zlepšení – květnový meziroční propad činil 23,3 procenta. „Ekonomika se v červnu začala vzpamatovávat… Navzdory tomu zůstal HDP v červnu o šestinu nižší než v únoru před úderem viru,“ řekl analytik Jonathan Athow z ONS.

Maloobchod se začíná zvedat

Maloobchodní tržby se v červenci dostaly nad předkoronavirou úroveň, když stouply o 3,6 procenta. 

Nejvíce zasaženy jsou obchody s oblečením, jejichž červencové tržby byly stále o 25,7 procenta níže než v únoru, uvedl ONS. A to přesto, že v červenci došlo k meziměsíčnímu růstu o 11,9 procenta. 

Ohrožené vztahy s Čínou

Británie se v červenci odhodlala k výraznému kroku, když vyloučila čínskou firmu Huawei z budování sítí 5G. Server televizní stanice CNN k tomu uvedl, že se tak stalo v nejhorším možném momentu pro britskou ekonomiku. Čína totiž již oznámila, že chystá odplatu.

Vláda Borise Johnsona tím riskuje poškození mnohamiliardového britsko-čínského obchodu a investičních vztahů s Pekingem. „Británie potřebuje všechny přátele, které může získat, protože se bude snažit nahradit obchodní dohody, které měla jako člen EU, a najít nové příležitosti,“ uvádí analýza.

Čína byla loni pro Británii třetím největším vývozním trhem, po USA a EU. Například největší automobilka v Británii Jaguar Land Rover vytváří pětinu svých tržeb právě v Říši středu. Ta je velmí důležitá také pro výrobce luxusního zboží. Kupříkladu pro společnost Burberry pochází z asijsko-pacifického regionu 40 procent jejích příjmů. Významně sem vyvážejí také skotští výrobci whisky.

Ohroženy jsou rovněž důležité čínské investice v Británii. Za minulé desetiletí přesáhly podle CNN Business tyto investice a kontrakty 81 miliard dolarů. Web také připomíná, že podle Cambridge Econometrics britsko-čínské vztahy podporují více než sto tisíc pracovních míst, zejména kvůli miliardám, které utrácejí turisté a studenti z Číny.

Odhady letošního vývoje

Britský úřad pro rozpočtovou odpovědnost před časem uvedl, že ekonomika letos klesne o 12,4 procenta a míra nezaměstnanosti se do konce roku zvýší na 11,9 procenta, maximum od roku 1984. Chmurnější scénář, podle kterého by se země hůře zotavovala z ekonomických škod způsobených koronavirem, počítá s letošním poklesem HDP o 14,3 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červenci vydala prognózu, podle níž britská ekonomika letos klesne o 11,5 procenta (příští rok by pak měla naopak vzrůst o devět procent). Pokud by zem však postihla další vlna pandemie koronaviru, potom by propad činil 14,5 procenta a růst by v dalším roce dosáhl pěti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...