Větší než roční výkon ekonomiky. Britský veřejný dluh poprvé překročil dva biliony liber

Veřejný dluh Velké Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů korun), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to z pátečních oficiálních údajů, o kterých informuje agentura Reuters.

Dluh se v červenci meziročně zvýšil o téměř 230 miliard liber na 2,004 bilionu liber. Dosahoval tak 100,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje nejvyšší úroveň od roku 1961. V červnu podle dřívějších údajů poprvé od roku 1963 překročil hranici sto procent HDP. K nárůstu poměru dluhu k HDP přispívá rovněž pokles výkonu ekonomiky.

V období od dubna do července, tedy v prvních čtyřech měsících tohoto finančního roku, si vláda vypůjčila 150,5 miliardy liber. To představuje téměř trojnásobek objemu vládních půjček za celý minulý finanční rok, napsala agentura Reuters.

  • Vyhlídky na letošní rok nejsou už tak chmurné jako v květnovém výhledu, uvedla v srpnu Bank of England. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout maxima 7,5 procenta, což by byl skoro dvojnásobek v srpnu zveřejněného údaje. Je to ale lepší perspektiva než v předchozí prognóze, kdy banka očekávala, že se nezaměstnanost dostane těsně pod deset procent. Aktuální výhled naznačuje, že inflace by se mohla v Británii přechodně dostat i do záporu.
  • Zdroj: ČTK

V samotném červenci činily půjčky 26,7 miliardy liber. Loni v červenci přitom rozpočet vykázal přebytek kolem 1,6 miliardy liber.

„Dnešní (páteční) údaje jsou důraznou připomínkou toho, že časem musíme vrátit veřejné finance na udržitelné základy,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Poprvé po 11 letech v recesi

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta. Uvedl to v srpnu tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Propad britské ekonomiky byl ale větší než pokles 12,1 procenta vykázaný v eurozóně a 9,5 procenta, o kolik se v mezičtvrtletním srovnání snížil výkon americké ekonomiky. Podle ONS se v červnu začaly objevovat známky ekonomického oživení. Ve srovnání s květnem HDP za tento měsíc přidal 8,7 procenta, uvedl úřad. To je více než osm procent, které odhadovali analytici oslovení Reuters. Meziměsíční údaj za květen byl upraven směrem nahoru na 2,4 procenta z dříve udávaných 1,8 procenta.

V meziročním srovnání byl údaj za červen, kdy se začala uvolňovat protikoronavirová opatření, ale o 16,8 procenta slabší. Ve srovnání s květnem je to nicméně zlepšení – květnový meziroční propad činil 23,3 procenta. „Ekonomika se v červnu začala vzpamatovávat… Navzdory tomu zůstal HDP v červnu o šestinu nižší než v únoru před úderem viru,“ řekl analytik Jonathan Athow z ONS.

Maloobchod se začíná zvedat

Maloobchodní tržby se v červenci dostaly nad předkoronavirou úroveň, když stouply o 3,6 procenta. 

Nejvíce zasaženy jsou obchody s oblečením, jejichž červencové tržby byly stále o 25,7 procenta níže než v únoru, uvedl ONS. A to přesto, že v červenci došlo k meziměsíčnímu růstu o 11,9 procenta. 

Ohrožené vztahy s Čínou

Británie se v červenci odhodlala k výraznému kroku, když vyloučila čínskou firmu Huawei z budování sítí 5G. Server televizní stanice CNN k tomu uvedl, že se tak stalo v nejhorším možném momentu pro britskou ekonomiku. Čína totiž již oznámila, že chystá odplatu.

Vláda Borise Johnsona tím riskuje poškození mnohamiliardového britsko-čínského obchodu a investičních vztahů s Pekingem. „Británie potřebuje všechny přátele, které může získat, protože se bude snažit nahradit obchodní dohody, které měla jako člen EU, a najít nové příležitosti,“ uvádí analýza.

Čína byla loni pro Británii třetím největším vývozním trhem, po USA a EU. Například největší automobilka v Británii Jaguar Land Rover vytváří pětinu svých tržeb právě v Říši středu. Ta je velmí důležitá také pro výrobce luxusního zboží. Kupříkladu pro společnost Burberry pochází z asijsko-pacifického regionu 40 procent jejích příjmů. Významně sem vyvážejí také skotští výrobci whisky.

Ohroženy jsou rovněž důležité čínské investice v Británii. Za minulé desetiletí přesáhly podle CNN Business tyto investice a kontrakty 81 miliard dolarů. Web také připomíná, že podle Cambridge Econometrics britsko-čínské vztahy podporují více než sto tisíc pracovních míst, zejména kvůli miliardám, které utrácejí turisté a studenti z Číny.

Odhady letošního vývoje

Britský úřad pro rozpočtovou odpovědnost před časem uvedl, že ekonomika letos klesne o 12,4 procenta a míra nezaměstnanosti se do konce roku zvýší na 11,9 procenta, maximum od roku 1984. Chmurnější scénář, podle kterého by se země hůře zotavovala z ekonomických škod způsobených koronavirem, počítá s letošním poklesem HDP o 14,3 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červenci vydala prognózu, podle níž britská ekonomika letos klesne o 11,5 procenta (příští rok by pak měla naopak vzrůst o devět procent). Pokud by zem však postihla další vlna pandemie koronaviru, potom by propad činil 14,5 procenta a růst by v dalším roce dosáhl pěti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 4 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 6 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 16 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 22 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 23 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.