Věřitelé v nejistotě: Slovensku v řeckých půjčkách visí 1,5 miliardy eur

Atény/Bratislava - Slovensko se bojí, že by mohlo přijít o část peněz, které půjčilo Řecku. Ve hře je v jeho případě 1,5 miliardy eur. Řecké zadlužení zůstává stálým problémem u věřitelů už roky. Vedle nadnárodních institucí, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo Evropská centrální banka, mají v zemi miliony eur i soukromé společnosti. Nejvíc dluží Řecko evropským bankám a pojišťovnám v Německu a Francii.

Výše řeckého dluhu dosahuje zhruba 320 miliard eur. Po Japonsku a Zimbabwe jde o třetí nejvyšší dluh, píše slovenská televize TA3 na webu. Jen německé banky mají v Řecku asi 23 a půl miliardy eur, tedy v přepočtu 650 miliard korun. Na své stovky milionů čeká kromě německé státní rozvojové banky KfW i největší německý ústav Deutsche Bank a dále i Commerzbank. Ve Francii je na listině věřitelů například BNP Paribas nebo Société Générale. O své peníze se bojí i Slovensko. V nejhorším případě by mohlo přijít až o 1,5 miliardy eur.

Dluh Řecka byl dříve ještě výrazně vyšší. Soukromí investoři však souhlasili s tím, že zapomenou na 21 procent dluhů. V závěru roku 2011 už to byla polovina dlužné částky a na začátku roku 2012 nakonec věřitelé přistoupili na to, že smažou 70 procent toho, co si od nich Řecko půjčilo. Podle hodnocení ratingových agentur ani teď možná země část dluhů nebude schopná splatit. A to přesto, že soukromí věřitelé na řeckých dluhopisech přišli už o 120 miliard eur.

Konec úsporných opatření věřitele ještě více znejisťuje

Výměnou za půjčky od mezinárodních věřitelů muselo Řecko posledních pět let uplatňovat úspornou politiku. Té chce však vítěz parlamentních voleb levicová strana SYRIZA udělat přítrž a snažit se bude vyjednat i možné odpuštění dluhů. Podle Michala Mejstříka, předsedy Mezinárodní obchodní komory, Tsipras všechny předvolební sliby určitě nebude moci splnit. „Kdyby se to mělo naplnit, peníze by na to určitě nebyly,“ dodal Mejstřík. Německo už Atény varovalo, že podmínky pomoci musí plnit i nová vláda, jinak by se evropské kohouty mohly zavřít.

Řecko a trojku hlavních mezinárodních věřitelů, Evropskou centrální banku, Mezinárodní měnový fond a Evropskou komisi, pojí dva záchranné balíky v objemu 240 miliard eur, které by Atény chtěly dočerpat. Podle ekonomů budou navíc potřebovat ještě další, asi 10miliardovou injekci. I proto by SYRIZA mohla své radikální předvolební sliby na jednáních s Bruselem zjemnit.

Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise

„Musíme chvíli počkat a uvidíme. Musím říct, že Řecko udělalo obrovský kus práce k tomu, aby ekonomickou krizi překonalo a našlo znovu cestu k růstu. Já věřím, že budeme moci nadále podporovat Řecko v této cestě nahoru a ta je spojená s reformami, s dohodou s mezinárodními věřiteli. Věřím, že i s novou vládou v tomto směru najdeme společnou řeč.“

Na řecké volby reagovali i čeští politici

Podle premiéra Bohuslava Sobotky má SYRIZA teď odpovědnost za splnění předvolebních slibů a zároveň dodržení parametrů záchranného plánu eurozóny. Podobně se vyjádřil i prezident Miloš Zeman, když řekl, že se do vnitřních záležitostí země vměšovat nechce, ale dluhy se mají podle něj platit. Na Česko by podle Jana Jedličky, analytika České spořitelny, situace v Řecku neměla mít větší dopady.

Volby v Řecku vyhrála levicová strana SYRIZA. Lídrem strany a zároveň i novým řeckým premiérem je Alexis Tsipras. Do funkce jej jmenoval prezident a pověřil ho sestavením nové vlády. Tsipras chce vytvořit koalici s nacionalistickou stranou Nezávislí Řekové. Ve tří set členném parlamentu budou mít společně většinu 162 hlasů. Jejich hlavním cílem je zmírnit tvrdá úsporná opatření požadovaná mezinárodními věřiteli. „Řecko obrací list, opouští katastrofální úspory, opouští strach a autokracii. Nechává za sebou pět let ponižování a bolesti,“ vzkázal Tsipras.