Atény - Velká trojka věřitelů (zástupci EU, MMF a ECB) nejsou spokojeni s počínáním řecké vlády v oblasti veřejného sektoru. Nejde jen snižovat počty zaměstnanců veřejných služeb, sektor se musí reformovat celý. Země snížit počty zaměstnanců do roku 2015 musí, a to o 150 tisíc - taková je totiž podmínka EU a MMF. Podle věřitelů na to však Řekové jdou špatně. Řešení by bylo: najít všechny přebytečné a smyšlené útvary veřejného sektoru a ty zrušit. Bude to však tvrdý oříšek, neboť o práci nechce přijít nikdo.
Řecko přesunulo desítky tisíc zaměstnanců veřejného sektoru do takzvaných pracovních rezerv. Tento zvláštní režim má vést k propouštění. Velká část zaměstnanců v rezervách je však blízko důchodovému věku a nebylo zváženo, ve kterých oblastech budou zaměstnanci propuštěni. Podle některých je tento způsob iracionální a vede k brutálnímu snižování stavů, které však nedává smysl.
Řecká vláda v kleštích
Vláda je sevřena mezi protestujícími na ulicích, kterým se nelíbí současné škrty, a věřiteli, kteří naopak požadují přísnější úsporná opatření. Tým věřitelů tento týden jednal v Aténách o dalším balíku zahraniční pomoci, v rámci kterého by země měla získat 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč). Atény však mají velké množství nedostatků v plnění svých závazků.
Řecká vláda rovněž jedná se zástupci soukromých věřitelů o podmínkách dohody dobrovolné výměny dluhopisů za nové - s nižší nominální hodnotou. Výměna je součástí nové zahraniční pomoci a měla by se uskutečnit na počátku příštího roku. Jejím cílem je snížit do roku 2020 zadlužení země na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších 160 procent. Bez dohody bude zadlužení země příští rok činit 200 procent HDP.
Jednání se soukromými věřiteli se ale zadrhávají a zástupci EU a MMF upozorňují, že nejsou žádné záruky, že se soukromý sektor nakonec pomoci zúčastní. Koncept odpuštění dluhu vychází z toho, že získat zpět polovinu investice je lepší než ztráty, které by majitelé dluhopisů utrpěli v případě krachu Řecka.
