Velká literární bilance: V Česku loni vyšlo nejméně knížek za deset let

Nabídka českého knižního trhu bývá tradičně široká, loňský rok si ale připisuje unikum. Podle odhadu Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) poprvé za deset let klesl počet titulů, které nakladatelství na tuzemské pulty vyslala – na 15 500 knih. Prodeje ale knižním domům i tak rostly, a v alternativních segmentech (e-knihy, audioknihy) se literatuře dařilo ještě výrazněji než u papíru.

Výroční zpráva tuzemských knihkupců a nakladatelů se při sledování počtu vydaných knížek opírá hned o dva zdroje: tituly, které eviduje tuzemská Národní knihovna (získává každou knížku, jež v Česku vyjde) a o databázi Česká národní bibliografie. Protože se ale nikdy nepodaří všechny vydané knížky podchytit v kalendářním roce, i navzdory listopadovému termínu pracuje s odhadem – a podle něj v Česku loni vyšlo 15 500 titulů.

Jedná se o nezvyklé číslo, protože v uplynulých letech se pestrost tuzemského knižního trhu pohybovala kolem sedmnácti tisíc nových knih každý rok a v meziročním srovnání jde o propad přesahující tisíc titulů. Největší úbytek přitom postihuje tu hodnotnější část tuzemské produkce.

Beletrie jako celek sice rostla a daří se i dětským knihám, v řádu jednotek, nebo desetin procent se propadly tituly věnované umění, společenským, technickým i přírodním vědám a dramaticky ubylo učebních textů pro vysokoškoláky – loni jich vyšlo na šest set, předloni šlo o tři sta titulů více a před deseti lety jich bylo dokonce bezmála dva tisíce.

Podle předsedy svazu Martina Vopěnky je pokles produkce vysokoškolských učebnic dlouhodobě alarmující. Předpoklad, že loni do knihkupectví zamířilo i méně specifických, náročnějších a vzdělávacích knižních titulů, může být podle něj důsledkem rostoucích ekonomických tlaků, k nimž patří DPH na knihy nebo zvyšující se mzdy a nájmy, a nedostatečné kompenzace za využívání autorských práv ve veřejném prostoru.

  • Po několika letech růstu se snížila průměrná cena knihy, loni činila 261 korun oproti 274 korunám v roce 2015. Svaz částku ale pouze odhaduje, protože nemá k dispozici přesný počet prodaných svazků.

E-knihám se dařilo, literatura do ucha dramaticky vzrostla

Na tržbách se ale pokles odborné a náročné literatury neprojevil. Za knihy totiž loni čeští knihkupci utržili 7,8 miliardy korun, což je o 300 milionů korun víc než o rok dřív. Ještě před třemi lety knižní trh stagnoval, v případě loňského roku se ale už podruhé v řadě jedná o čtyřprocentní růst. A podíl na tom nesou i alternativní distribuční kanály.

Dobře se dařilo e-knihám, jejichž prodej loni rostl výrazněji rychleji než prodej jejich papírových sester. Meziročně zaznamenal dvanáctiprocentní nárůst, na celkovém trhu nese ale nadále marginální podíl půldruhého procenta z celkového obratu.

Nabídka elektronických knížek nebyla úzká. Čtenáři si mohli vybírat z více než šestnácti tisíc titulů, které – jak konstatují autoři zprávy o knižním trhu – stínovaly klasické vázané bestsellery, a mezi nejžádanější tituly patřily žánrovky z oblasti detektivek nebo sci-fi a fantasy.

To potvrzuje i vůbec nejprodávanější knížka pro čtečky a tablety. Stal se jí román Ve službách zla; elektronická verze závěrečného dílu trilogie o detektivovi Cormoranu Strikeovi, který pod pseudonymem Robert Galbraith napsala autorka příběhů čarodějnického učně Harryho Pottera Joanne Rowlingová.

Ještě výrazněji potom rostl zájem publika o stále populárnější audioknihy. Vydavatelství vyslala ke čtenářským uším 172 nových titulů, což je o polovinu víc než v roce 2015, a odezvu tato nabídka našla i u publika. Prodej audioknížek meziročně vyskočil bezmála o sedmatřicet procent (na čemž se ale projevuje i to, že do statistik nově vstoupila skupina Albatros). Největší podíl na trhu s mluveným slovem drží Supraphon následovaný vydavatelstvím Českého rozhlasu Radioservis.  

  • Přestože loňské údaje za prodeje ukazují růst, veřejné knihovny naopak zaznamenávají propad. Čtenáři si loni půjčili 58,2 milionu knih, o rok dřív to bylo 60 milionů. Počet výpůjček klesá postupně už od roku 2011, kdy jich bylo 67 milionů. Pokles se loni týkal hlavně naučné literatury. V jednom segmentu ale knihovny také zaznamenávají růst – stahování a zobrazování elektronických dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 48 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...