Brusel – Záchranný fond eurozóny obsahuje ve skutečnosti mnohem méně finančních prostředků, než politici tvrdí. Vyplývá to z propočtů společnosti Barclays Capital, o nichž informoval deník Financial Times. Fond vytvořily státy eurozóny, aby zabránily opakování řecké dluhové krize. Členské státy eurozóny včetně Slovenska se zavázaly, že fondu poskytnou záruky na celkem 440 miliard eur (zhruba 11 bilionů korun). Podle společnosti Barclays Capital ovšem fond obsahuje jen asi 250 miliard eur.
Dluhopisy záchranného fondu si od mezinárodních společností vysloužily nejvyšší možný rating AAA, tato „prestiž“ však nebyla zadarmo. Záchranný fond totiž díky tomu musí držet poměrně významné finanční rezervy, které do značné míry omezují částku, kterou disponuje na pomoc státům v nouzi. V případě, že by se některá země platící eurem dostala do potíží, požádá fond a ten ji poskytne nutné finance, které získá z prodejů dluhopisů, za které ručí eurozóna.
Jenomže případná půjčka nemusí být pro zadluženou zemi žádnou záchranou. Po započtení všech nákladů by totiž úroky mohly dosáhnout zhruba osmi procent, což je mimochodem daleko vyšší úrok, než v minulosti získalo od zemí eurozóny Řecko. Předlužené Atény získaly příslib úvěru ve výši až 110 miliard eur (2,75 bilionu korun) za úrok ve výši zhruba pěti procent. „Využití záchranného fondu eurozóny rozhodně není nijak levnou možností. Celý systém je nijak překvapivě konstruován tak, aby uspokojil věřitele na náklady dlužníků,“ uvádí Financial Times.
Pro Evropu tak prý bylo nejlepší, kdyby nikdo nemusel záchranného fondu eurozóny využít. Ten má totiž řadu dalších nevýhod. Jednou z nich je skutečnost, že by jen případná žádost o pomoc z některého ze států eurozóny spustila paniku na trzích a nová krize by se mohla snadno šířit dál. Fond by byl navíc nucen vydávat dluhopisy ve velmi nejisté době a za nevýhodných podmínek, přestože má nejvyšší možný rating.
