V USA Volkswagen finančně odškodňuje. Pro Evropany stejný přístup odmítá

Generální ředitel Volkswagenu Matthias Müller odmítá výzvy, aby automobilka odškodnila zákazníky v Evropě za emisní skandál podobným způsobem jako zákazníky ve Spojených státech. Ti obdrží až čtvrt milionu korun, případně automobilka vůz i odkoupí zpět. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag Müller uvedl, že odškodnění evropských zákazníků po vzoru dohody v USA by bylo vzhledem k rozdílným právním podmínkám nepřiměřené a příliš nákladné.

„V Evropě je situace jiná,“ prohlásil šéf Volkswagenu Matthias Müller. Nápravu ve Spojených státech podle něj komplikují přísnější emisní limity. Dodal, že Volkswagen sice stojí na solidních finančních základech, ale vypořádat se s náklady na odškodnění evropských zákazníků po vzoru dohody v USA by pro něj bylo velmi těžké.

Člověk nemusí být matematik, aby poznal, že vyplacení odškodného v neomezeně vysokém rozsahu by Volkswagen přetížilo.
Matthias Müller
generální ředitel Volkswagenu

Dohoda o řešení skandálu v USA se týká zhruba 482 tisíc naftových vozů. Volkswagen tak skandál přijde v Americe až na 15,3 miliardy dolarů (zhruba 370 miliard korun). Většina amerických majitelů problémových vozů obdrží odškodné zhruba pět až deset tisíc dolarů (124 až 243 tisíc korun). Majitelé mohou rovněž požadovat, aby od nich Volkswagen automobily koupil zpět.

Volkswagenu přitom ještě zbývá v Americe vyřešit zbývajících 85 tisíc aut s třílitrovým motorem. Vedle toho v Evropě se skandál týká zhruba 8,5 milionu naftových vozů.

Müller nechce Volkswagen přetížit

„Na řešení naftové aféry v USA jsme si doposud dali stranou 16,2 miliardy eur (téměř 440 miliard korun). Volkswagen se nadále nachází v solidní finanční pozici. Ale člověk nemusí být matematik, aby poznal, že vyplacení odškodného v neomezeně vysokém rozsahu by Volkswagen přetížilo,“ řekl Müller.

K odškodnění evropských zákazníků ve středu automobilku vyzvala eurokomisařka pro vnitřní trh Elžbieta Bieńkowská, podle níž by bylo nespravedlivé, kdyby Volkswagen k zákazníkům v Evropě přistupoval odlišným způsobem než v USA. „Evropští zákazníci byli podvedeni stejně jako američtí zákazníci, takže je jenom poctivé nabídnout jim srovnatelné odškodnění,“ prohlásila eurokomisařka. Müller uvedl, že s Bieńkowskou ve čtvrtek o svých postojích hovořil.

Emisní skandál propukl loni v září, když americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Koncern pak přiznal, že v USA je tímto softwarem vybaveno takřka 570 tisíc vozů. Po celém světě pak jde zhruba o 11 milionů naftových aut. Aféra se týká rovněž 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 6 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 6 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 17 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 23 hhodinami
Načítání...