Kodaň – V dánské metropoli dnes startuje klimatická konference, na které se bude hledat cesta ke snižování emisí skleníkových plynů způsobujících oteplování planety. I když je problematika globálního oteplování palčivým tématem, nalezení shody mezi jednotlivými státy bude obtížné. Zatímco Evropská unie prosazuje rychlé snižování emisí, velké rozvojové země jako Čína, Indie nebo Brazílie se naopak nechtějí zavazovat vůbec k ničemu. Vlažně se ke snižování škodlivých exhalací staví také největší znečišťovatel – Spojené státy.
Více než 100 představitelů států a vlád, kteří přijali pozvání do Kodaně, má nejpozději do 18. prosince stanovit cestu ke snížení emisí do roku 2020 s výhledem do roku 2050. Podle tzv. cestovní mapy z Bali by měla být výsledkem jednání mezinárodní smlouva, která by nahradila Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012. Mnohem spíše ale jednání v Kodani vyústí jen v politickou deklaraci, na jejímž základě by se pak právně závazná smlouva vytvářela až v průběhu příštího roku.
Odborná veřejnost přitom od Kodaně očekává spíše politickou dohodu než závazný dokument. „Neočekává se a ani není cílem uzavřít nějakou legálně závaznou dohodu, ale cílem je, aby se jasně řeklo, kterým směrem se půjde, jaké přibližně ty závazky budou,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 profesor Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.
Státy se k emisím staví rozdílně
Důvodem, proč hlavy států v Kodani zřejmě nepodepíší závazný dokument, jsou mimo jiné zcela odlišné pozice jednotlivých států. Třeba Čína, Indie a Brazílie daly najevo, že se jim nezamlouvá dlouho propagovaný cíl snížit emise do roku 2050 na polovinu.
V předvečer kodaňského summitu přišla s nabídkou Jihoafrická republika. Slíbila, že emise skleníkových plynů sníží do roku 2020 o 34 procent a o 42 procent do roku 2025. Doposud se přitom stavěla spíše na stranu Číny, Indie a Brazílie.
Klimatolog Ladislav Metelka:
„Většinový názor klimatologů je, že se člověk na globálním oteplování podílí nezanedbatelným dílem.“
„Ten dokument je obhajobou. Ukazuje na omezení jejich pomalu rostoucích hospodářství,“ uvedl evropský diplomat, který měl prohlášení Číny, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky k dispozici. Společné stanovisko této čtyřky je podle dalších diplomatických zdrojů jasné – žádná konkrétní čísla v kodaňském protokolu.
Čína a Indie už dříve prohlásily, že vyspělé země nemohou čekat závazky od rozvíjejících se ekonomik, pokud nejprve razantně neukousnou z produkovaných emisí samy. Od bohatých zemí očekávají snížení emisí do roku 2020 až o 40 procent oproti úrovni z roku 1990. Americký prezident Barack Obama ovšem zatím přislíbil závazek své země snížit emise jen o 3 procenta, navíc se na konferenci v Kodani dlouho neohřeje. Rozvojové země rovněž budou očekávat od těch vyspělých značné finanční příspěvky na boj s globálním oteplováním.
O kolik chtějí klíčoví hráči exhalace snižovat?
USA
- do roku 2020 o 17 procent oproti roku 2005
- do roku 2030 42 procent
Evropská unie
- do roku o 20 procent oproti roku 1990
- V případě podpory dalších velkých znečišťovatelů je ochotna akceptovat až 30procentní snížení.
Japonsko a Rusko
- shodně do roku 2020 o čtvrtinu v porovnání se stavem z roku 1990
Čína
- do roku 2020 o 40 až 45 procent na jednu jednotku HDP oproti roku 2005
- Vzhledem k očekávanému růstu čínské ekonomiky však budou emise ve skutečnosti dále narůstat.
Podle ekologů dohoda v Kodani vznikne, podle vládní delegace ne
I když jednotlivé státy míří do Kodaně se zcela odlišnými názory, čeští ekologové věří, že se nakonec podaří dohodu nalézt. „Vycházíme ze zkušenosti z Kjóta, kde se dva týdny diskutovalo bez výsledku, pak na závěr za zavřenými dveřmi dohoda vznikla v průběhu několika hodin,“ připomněl předchůdce Kodaně Jan Rovenský z mezinárodní organizace Greenpeace.
Stejného názoru jsou i zástupci OSN. „Ti, kteří tvrdí, že dohoda je v Kodani nemožná, se mýlí. Summitu se zúčastní víc než stovka šéfů států a vlád. Tohle je schůzka, která má dokončit vyjednávací proces a dospět k dohodě,“ zdůraznil ředitel programu pro životní prostředí OSN Achim Steiner.
Členové české vládní delegace jsou ale k výsledkům Kodaně mnohem více skeptičtí. Za úspěch bude považovat, pokud se politici dohodnou na základních stavebních kamenech budoucí závazné smlouvy. Závazný dokument by se pak mohl podepsat v příštím roce v Mexiku. Ani pak ještě ale nebude mít vyhráno, ratifikovat ho budou muset národní parlamenty.
Předchůdce Kodaně – Kjótský protokol
- podepsán v prosinci 1997 zástupci 159 zemí
- Do roku 2012 požadoval snížení emisí skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
Problémy s Kjótským protokolem
- Spojené státy ho neratifikovaly s tím, že by poškodil jejich hospodářství.
- Někteří signatáři, např. Austrálie a Kanada, budou mít s plněním požadavků protokolu zřejmě vážné problémy.
- Úspěšně zatím plní jen státy bývalého sovětského bloku, a to zejména díky transformačnímu útlumu výroby.
