Teherán – Íránská policie zatkla 16 lidí, kteří se měli podílet na pádu místní měny. Prudký propad íránského ríjálu vyvolal ve středu v Teheránu demonstraci, proti níž musela zasáhnout policie. Od té doby zůstávají zavřeny tradiční íránské bazary a bezpečnostní služby jsou v pohotovosti. Bazary by se podle některých informací mohly otevřít v sobotu.
Podle íránských justičních zdrojů citovaných televizní stanicí CNN zatčení „nesou hlavní odpovědnost za rozkolísanost měnového trhu“. O koho se jedná, úřady zatím nezveřejnily. Soudní zdroje pouze v prohlášení uvedly, že tito lidé „využili atmosféru psychologické války vyvolanou nepřáteli“ a dohodli se s „určitými domácími i zahraničními skupinami“, aby nynější situaci ještě zhoršili. Nelegálně prý obchodovali s cizími měnami s cílem posílit jejich hodnotu a rozjitřit veřejnost. Přišli si tak prý na značné jmění. Kontem jednoho z obviněných prý prošlo 300 milionů dolarů.
Účastníci středečního protestu nespokojenost adresovali prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi. Právě jeho politice připisují odpovědnost za rekordní inflaci a další ekonomické problémy. Ahmadínežád ale z poklesu hodnoty ríjálu obvinil spekulanty. V úterním projevu hovořil o 22 vůdcích gangu, které tajná služba považuje za osoby odpovědné za manipulaci s ríjálem.
Írán trápí propad ríjalu i vysoká inflace
Íránský ríjál se za minulých deset dní propadl vůči dolaru téměř o 40 procent. Lidé se proto snaží úspory vyměnit za dolary, někteří nakupují i zlato. V pondělí se na černém trhu dolar prodával za více než 37 tisíc ríjálů, což je až o 10 tisíc ríjálů více než minulé pondělí.
Íránská měna začala prudce oslabovat minulý týden poté, co vláda spustila směnné centrum na podporu dovozu základního zboží. Poptávka po dolarech nedokázala uspokojit všechny.
Gholam Ali Haddad Adel, poradce íránského duchovního vůdce Chameneího:
„Írán překoná psychologickou válku i konspiraci, kterou nepřátelé přenesli na měnový trh a trh se zlatem. Arogantní představitelé moci si myslí, že Írán přinutí ekonomickými tlaky k tomu, aby se vzdal islámské revoluce. Ale my vybudujeme íránské ekonomice silnou pozici.“
Kromě oslabování měny trápí Írán také vysoká inflace. Ta podle oficiálních statistik činí 25 procent. „Zatím nejsou vidět žádné známky nedostatku základních nezbytností. Ještě než k tomu dojde, vláda přistoupí k nějakému jednoduchému přídělovému systému, aby vytvořila záchrannou síť,“ uvedl univerzitní profesor Hassana Hakimiana.
Za potížemi íránského hospodářství stojí zpřísňující se západní sankce vůči Íránu. Svět jimi reaguje na konflikt kolem íránského jaderného programu, který se dlouhodobě nedaří diplomaticky vyřešit. Prezident Mahmúd Ahmadínežád se totiž odmítá programu vzdát. Podle politických komentátorů mu to může ve volbách, které se mají konat příští rok v červnu, zlomit vaz. Íránci zvolí někoho umírněnějšího.
