V Česku je čím dál víc „bohatých strýčků“

Praha – V Česku je přibližně 17 tisíc desetimilionových investorů – lidí, jejichž majetek určený k investování přesahuje deset milionů korun. Vyplývá to z analýzy ČSOB. Většinou se jedná o majitele úspěšných firem, ale i vysoce postavené manažery nebo osobnosti showbyznysu. V následujících letech by se měl jejich počet dál zvyšovat.

Největší skupinu mezi majetnými lidmi představují majitelé společností, těch je zhruba šest tisíc, a další čtyři tisíce podnikatelů, kteří pracují na volné noze, ale firmu nevlastní. „Šíře těchto klientů je velká, patří tam bývalí majitelé společností, kteří svůj majetek prodali, očekáváme, že velký růst bude v oblasti topmanažerů, kde Česká republika velmi výrazně zaostává za Evropou, popřípadě Amerikou. Známe ale i osobnosti z oblasti sportu a umělecké branže,“ uvedl výkonný ředitel Privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud.

Petr Slabý, ředitel Privátního bankovnictví Komerční banky:

„Zadání našich klientů při správě jejich kapitálu je ochrana finančních aktiv. Zejména pak ochrana před inflací, před špatnou investiční strategií nebo ochrana před nedostatečnou diverzifikací.“

V příštích letech by těchto bohatých investorů mělo přibývat. Podle ČSOB se bude jejich počet zvyšovat o víc než čtyři procenta ročně a v roce 2013 by jich už mělo být víc než 20 tisíc. „Meziroční nárůst je skutečně v řádu desítek procent, my evidujeme letošní nárůst zhruba mezi 20 až 30 procenty,“ říká ředitel Privátního bankovnictví České spořitelny Martin Kučera.

„V porovnání k ostatním trhům to není hodně. Očekáváme, že Asie poroste 38procentním tempem a Evropa 14procentním tempem, nicméně na české poměry to číslo není zanedbatelné,“ zdůraznil Kosobud.

S milionem u přepážky? Nikdy, jen červené koberce a osobní přístup

Do historie se už zařadil obrázek podnikatele, který kvůli zřízení účtu stojí frontu u přepážky v bance. Stále větší část bohatých lidí svěřuje své peníze do rukou nadstandardního privátního bankovnictví – segmentu, který v Česku nyní zažívá boom. Služby privátního bankovnictví už dnes nabízejí prakticky všechny velké banky. Svým bohatým klientům zajistí individuální přístup „na úrovni“.

Lidí, kteří mají svého osobního bankéře, je zatím v celém Česku asi 8,5 tisíce, jejich počet ale rychle narůstá. „České privátní bankovnictví má stále zajímavý potenciál. Podle expertních analýz je na trhu ještě zhruba 370 miliard korun, které nejsou ve správě privátního bankovnictví,“ říká člen představenstva ČSOB Petr Hutla. Podle něj se v privátním bankovnictví v uplynulých letech změnil přístup ke správě peněz, mimo jiné i pod vlivem ekonomické krize, zpřísnění legislativy a konce takzvaných daňových rájů. Nyní se postupuje tak, že cena spravovaného majetku by neměla klesnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.