Brusel – Summit, ke kterému upírají zrak finanční trhy po celém světě, sice začne až v pátek, už dnes se ale evropské špičky sjeli do Bruselu na neformální večeři. Bruselská schůzka je již osmým protikrizovým summitem v letošním roce. Trhy si od ní nicméně slibují zásadní posun v řešení dluhové krize a možné navýšení záchranného balíku až na 900 miliard eur. Podle návrhu závěrů summitu, který pronikl na veřejnost, by palebnou sílu unie mohlo zvýšit také dočasné souběžné fungování současného eurovalu a nového Evropský stabilizační mechanismus. I když investoři očekávají výsledek jednání s nadějí, finanční instituce po celém světě už začínají počítat i s krizovým scénářem rozpadu eurozóny. A důvodů k obavám je hodně. Sám francouzský prezident Nicolas Sarkozy připustil, že páteční summit je poslední šancí, jak zabránit rozkladu Evropy.
Evropští státníci se sjeli do Bruselu na summit Evropské unie, který má podle německé kancléřky Angely Merkelové vrátit důvěru otřesenému euru. Cestou k tomu je podle Berlína zpřísnění fiskální disciplíny, které by mělo být prosazeno změnami základní smlouvy o EU. Jenže nervozita je znát, pokud by se na změně smluv nedohodla celá sedmadvacítka, chce se Německo pokusit alespoň o dohodu sedmnáctičlenné eurozóny. Merkelová proto při příjezdu na summit uvedla, že právě lídři eurozóny by se měli na okraj zasedání EU sejít ke zvláštní schůzce.
Nalezení dohody na pátečním summitu je podle evropských politiků pro Evropu klíčové. „Summit, na kterém se dnes večer v Bruselu sjedeme, je vskutku klíčový,“ zdůraznil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „To, co očekávám od šéfů vlád, je, že nepřijedou říct, co nemohou, ale že řeknou, co udělají pro Evropu,“ dodal. „Všichni si jsme vědomi velké zodpovědnosti a důležitosti tohoto setkání. Věříme, že rozhodnutí, která na summitu přijmeme, znovu vrátí důvěru v eurozónu,“ věří v úspěch summitu německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident
„Pokud nebude v pátek dosaženo dohody, nebude žádná druhá šance. Nebezpečí rozkladu Evropy nikdy nebylo tak velké. Evropa čelí mimořádně nebezpečné situaci.“
Čekají se přísnější sankce pro rozpočtové hříšníky i tvrdší dohled v rámci eurozóny
Hlavním bodem summitu bude návrh Německa a Francie, který počítá se zpřísněním rozpočtových pravidel v eurozóně. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Sarkozy chtějí prosadit třeba zavedení automatických sankcí – pro rozpočtové hříšníky.
Posílit by se měl také dohled nad státními kasami členů eurozóny a lídři států eurozóny se mají začít scházet pravidelně. Jenže právě dohled na státními kasami by mohl způsobit největší roztržky. Řada zemí se obává ztráty suverenity. A třecím bodem bude zřejmě i to, že Německo a Francie chtějí při přitvrzování fiskální disciplíny jít cestou změny unijních smluv. To zřejmě bude velmi kontroverzní, například Velké Británii se těžce vyjednanou smlouvu otvírat nechce.
Proti stojí také argument, že otevřít Lisabonskou smlouvu je jako vypustit džina z lahve, riskovat odmítnutí v referendech. Problémy a průtahy již totiž v minulosti schvalování Lisabonu provázely. Irsko ho napoprvé v referendu odmítlo a svůj podpis pod smlouvu dlouho odkládal i český prezident Václav Klaus. A proto europrezident Herman van Rompuy přichází se šalamounských řešením – změnit jen protokol za smlouvou. To se ale nelíbí třeba českému premiérovi Petru Nečasovi. „Velmi by to mohlo ohrozit důvěru institucí v jednotlivých členských zemích Evropské unie, především parlamentů i veřejnosti. Já bych raději preferoval klasickou, standardní cestu změny primárních smluv včetně ratifikačního procesu,“ zdůraznil Nečas.
I když se bude dohoda o změně smluv zřejmě jen obtížně dosažitelná, finanční trhy přesto podle analytiků právě na tuto snahu spoléhají. „Trhy politikům zatím dávají šanci do pátečního summitu. Trhy především pozitivně hodnotí vůli změnit stávající smlouvy o EU,“ upozornila ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. Merkelová před summitem slíbila alespoň to, že lídři unie v Bruselu najdou řešení a podniknou další krok v boji proti krizi.
José Manuel Barroso
„Celý svět nás sleduje a to, co od nás očekává, není víc národních problémů, ale řešení.“
Evropa bojuje o přežití
„Pravděpodobně bude plán Německa a Francie odsouhlasen, protože Evropa v podstatě nemá jinou možnost,“ tvrdí analytik České spořitelny Luboš Mokráš. „Pokud by se eurozóna rozpadla, stálo by nás to hodně,“ potvrzuje jeho slova francouzský premiér Francois Fillon. „Někteří odhadují až čtvrtinu procent HDP u silnějších ekonomik a až polovinu u slabších zemí. Evropský kontinent by byl zruinovaný,“ dodal.
Podle vysoce postaveného zdroje agentury Reuters by se představitelé eurozóny mohli dohodnout také na tom, že MMF půjčí 150 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun) a uspíší zavedení Evropského stabilizačního mechanismu ESM. Ten by mohl podle informací listu Financial Times, který se odvolává na návrh závěrů summitu, které má k dispozici, fungovat dva roky paralelně s dosavdením eurovalem. To by zvýšilo „palebnou sílu“ eurozóny.
Případná dohoda by eurozónu mohla stabilizovat. Podle skeptiků ale jen dočasně – dlouhodobě bude Evropa potřebovat hospodářský růst a nutné reformy. „Obávám se, že i když budou zavedeny bolestivé programy, stejné problémy tu budou za pár let znovu, protože lidé se z této situace nepoučí, neprovedou strukturální reformy,“ varoval profesor Turínské univerzity Enrico Colombatto.
